Nereagoval jsem na tazatele, Nosesazi, (tam bych musel rozporovat ten kořen slova, který je v tomto případě poled-), reagoval jsem na Cenobitu ...... on napsal, přečetl jsem si to a doplnil ......
Víš, ono držet se rigorosně textu otázky dost svazuje ruce při odpovídání, nelze to vždycky přímo dodržovat.
To kdybych najednou začal psát třeba o Perníkové chaloupce, tak to by byla hodně ujetá odpověď, ale pokud se držím mluvnického jevu o kterém je řeč, tak si myslím, že by mělo být všechno v pořádku ......
Anonym Xohejet, jasně, je to slovo složené (resp. slovo vytvořené skládáním ze dvou kořenů = půl/pol + den/dní). Tedy to, co Gandalf rozporuje (=základ je poled-) asi není pravda, protože ono "d-" už patří k základu "den" (půl + den).
Já sám neznám řešení (i když bych xakru měl).
Víš, Vojihugu, mám pocit, že Cenobita se k základu slova "polední" nevyjadřuje. On uvedl několik zajímavých příkladů, které problém ilustrují, ale souvislosti s pravidly českého jazyka tam jaksi nejsou. Chybí mi zdůvodnění pro určení slovního základu pole- nebo poled-. Ale jak jsem psal, třeba se objeví věta od profesionála ..... možná Pavel, nebo Amálka2 ....
Anonym Waciqar, prosím o zdroj, odůvodnění...
Nezpochybňuji, jen se tím vracíme k první odpovědi a ignorujeme argument tazatele.
Gandalfe, proč myslíš, že moje "analyza asi neplatí"? Nikdo zatím neuvedl žádný důvod.
Ale pokud "poledne" opravdu je v podstatě "půle dne" (a podle Rejzkova etymologického slovníku tomu tak vskutku je), tak potom to "n" by mělo být také součástí kořene, ne? Může to ale být třeba tím, že to slovo pochází už z praslovanštiny (a tedy není odvozeno nově), a tak se na to nevztahují stejná pravidla, jako na nově utvořená slova. Opravdu ale nevím. Chtělo by to obrátit se na skutečného odborníka někde mimo Ontolu. Rozhodně mi to přijde jako velmi zajímavá otázka.
Nevím, jestli Tě, Nosesazi , Waciqara válcovala, napsala názor, který zní logicky ..... nakonec stejně jako názor Tvůj, ale který opravdu platí, to ví Bůh ........
V odstavcích o "skládání" je možnost posoudit jev "složeniny vlastní", jejichž členy nemůžeme rozdělit (nejsou samostatnými slovy). Tyto složeniny bývají spojeny tzv. spojovacím vokálem -o-, -i-, -e-. Spojovací vokál může někdy i zcela chybět.
V tomto případě by slovo pol-e-dne mělo logiku tak, jak o tom píše Nosesaz .....
Jak by to v tom případě bylo s tou polednicí, nebo s poledníkem? Že by "pol-e-dni-ce, pol-e-dní-k"?
Gandalfe, je to jen takový nápad.
To že je to složené slovo je jasné, je ale opravdu to druhé slovo den? Není to náhodou odvozeno od příbuzného slova dník (archaizmus). Což je zdrobnělina dne. Jako básnické sloveso dní se = rozbřesk, svítání.
Ad Nosezas: V žádném případě jsem nechtěla nikoho válcovat :-) . A možná jsem ta slova mohla rozepsat ještě více či jinak (pol/e/d/nice, pol/e/d/ní...), kdo ví, proč a jak...
O příponách se např. píše pěkně v oddílu Morefematika v internetové příručce ÚJČ, ale ani tam se tento případ nezmiňuje.
Tvorba slov je zajímavá a fascinující věc.
Taky se nerada smiřuji s tím, že se něco už těžko dohledává, třeba to prostě zmizelo v proudu času a používání se řídí podle jazykového úzu.
Mluvíš mi z duše, Waciqaro, ....... myšlenky jsou potvůrky a pokoje nedají, v souvislosti s Tvými písmenky mi na mysl vytanula úvaha, že ženy jsou citlivější a jejich rozhodování je emocionálnější, než u mužů, kde dominuje spíše racionalita ..... pokud přijmu tuto tezi, pak se žena v těchto nejasnostech asi lépe orientuje než chlap, pokud tedy nejde o pravidlo, ale o úzus ...... :-))))
Bidebynova myšlenka je také zajímavá a dohromady s Waciqařinou vytváří další možnosti, jak lze problém uchopit ......
Aby toho nebylo málo. ÚJČ dělí slovo polední = po-led-ní.
Vzhledem k tomu, že složená slova se (ve většině případů) dělí v morfematických švech, vypadá to, jako by se jednalo o předponu "po", slovní základ "led" a finální sufix "ní". S ledem to slovo ale asi nemá nic společného :-) http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=poledn%C3%AD
