přechodník (čárka ve větě)

Anonym Hyhucez07.11.2014 00:47 Nahlásit
Zíraje na jejich smíchy stále více se protahující obličeje, jsem tam seděl totálně bez důvtipu.
Zíraje - je přechodník, který se odděluje čárkou, ale u této věty nevím, jestli tam někde nechybuju, nemá být čárka ještě před -smíchy, nebo - stále ? Nebo to můžu nechat takto, jak jsem to napsal?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

xewerob07.11.2014 01:29 Nahlásit
Formálně to máš skoro dobře, ale ta druhá věta má špatný slovosled, proto ti to připadá divné:

Zíraje na jejich smíchy stále více se protahující obličeje, seděl jsem tam totálně bez důvtipu.

Ale ta první věta je stylisticky dost kostrbatá (i když gramaticky správná). Spíš třeba:

Zíraje na jejich obličeje, které se smíchy stále více protahovaly, seděl jsem tam totálně bez důvtipu.
Zíraje na jejich obličeje smíchy stále protaženější, seděl jsem tam totálně bez důvtipu.

Ale to protahování mi nějak nesedí ke smíchu, obličej bývá protažený spíše zklamáním nebo snad údivem…
50102607.11.2014 13:26 (Upr. 09.11.2014 14:27) Nahlásit
Stylisticky ne zcela vhodné, ale záleží na tom, zda je nutné, abyste použil přechodník.

Zíraje na jejich obličeje, stále více se smíchem rozšiřující, seděl jsem tam totálně bez důvtipu.

Bez přechodníku - Když jsem zíral (díval jsem se) na jejich obličeje, stále více ... nebo které se stále více ...

2. věta - jsem je příklonka, takže musí stát za prvním přízvučným slovem.
Anonym Hyhucez07.11.2014 14:47 Nahlásit
Pane jo, "jsem" (že je to druhá věta a tím pádem i příklonka) mě to vůbec netrklo. Díkas
Anonym Hyhucez07.11.2014 16:39 Nahlásit
Můžu se ještě zeptat? Jak je to s přiklonkami v případě, že za přechodníkem bude stát věta vedlejší, nebo vsuvka
Například - Neskrývaje potěšení, z mého rozhození, se trochu pousmál. (Neskrývaje potěšení, se trochu pousmál) Nebo zde platí totéž, že i za vsuvkou se příklonka posouvá na druhé místo? - Neskrývaje potěšení, z mého rozhození, trochu se pousmál. (Neskrývaje potěšení, trochu se pousmál.)
xewerob07.11.2014 18:31 (Upr. 07.11.2014 18:32) Nahlásit
Ta část "z mého rozhození" není vsuvka, ale neshodný přívlastek. Nepatří před něj čárka, takže ta otázka je vlastně neplatná.

Ale správná je v takovémto případě vždycky ta druhá varianta. I kdyby tam byla vedlejší věta: Neskrývaje potěšení, jehož se mu dostalo mým selháním, trochu se pousmál.

Nebo opravdová vsuvka: Neskrývaje potěšení, zjevně docela škodolibé, trochu se pousmál.

Viz též http://cs.wikipedia.org/wiki/Příklonka
xewerob07.11.2014 18:38 Nahlásit
Ještě doplňující dotaz k 501026, nakoukne-li sem ještě. Vůbec jsem netušil, že existuje něco jako příklonka…

Jaká je to vlastně gramatická kategorie, či jak to nazvat? Dalo by se tomu říct větný člen? Nebo je to jen něco jako specifická funkce slova v daném kontextu?
50102609.11.2014 14:22 Nahlásit
Příklonka souvisí se zvukovou stránkou jazyka a slovním přízvukem.

Takže tvary jsem, jsi atd., se, by, mi, ti, ji, jí atd. jsou příklonky. Ve slovním rozboru - sloveso, zájmena. Ve větném rozboru - zájmena mi, ti, jí atd. budou zřejmě předmětem, tvary pomocného slovesa být se samostatně nerozebírají, ale patří k plnovýznamlovému slovesu.
Přidat komentář do diskuze ▾