A je to pořád dokola: koncovka -i je v přísudku pouze tehdy, je-li podmět rodu mužského životného. Ve všech ostatních případech je -y nebo -a. V tomhle konkrétním případě jsou podmětem potíže, v jednotném čísle TA potíž, tedy podstatné jméno rodu ženského, tudíž koncovka -y.
Proč se dotazy na i/y v přísudku pořád opakují? Vždyť to pravidlo přece není tak složité, nebo ano?