Lidová rčení se slovem slunce
Odpovědi
Diskuze
Sápati se motykou na slunce.
I měsíc svítí, když slunce není.
Kdyby nebylo chudobných, ani by slunce nehřálo.
Odkud jsem se nadál, že mne slunce ohřeje, odtud na mne mrazy bijí.
Slunce prochází i kalné mraky, a předce se nepokalí.
Vítej slunce s modlitbou v ústech a s prací v rukou.
Co slunce jest zemi, to jest milost boží naší duši, světla, tepla a života jí udělujíc.
Láska jest ranní stín, každým okamžením menší se; přátelství stín večerní, on roste, až slunce života zajde.
Slunce táhne páry, kteréž stavše se oblaky, zatmívají je : tak učiní nevděčník svému dobrodinci.
Mní, že mu samému slunce svítí (sám se za moudrého má, sám sobě se příliš líbí).
Zlatá zrna, čili, Schránka přísloví, moudrých a mravoučných povědění a pořekadel - Kramérius