pozemky se přeceňovali / y

Anonym Gybywig22.11.2016 19:06 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.22.11.2016 19:10 Nahlásit
pozemky se přeceňovaly (pozemky jsou mužské ale neživotné)

ale

někteří lidé se přeceňovali (lidé - jsou životní)
Gandalf22.11.2016 20:45 Nahlásit
Sněhuláci jsou vyjímka, zlobíš, Nosesazi, :-)))))))))))
Cenobita.22.11.2016 20:50 Nahlásit
Anonym Nosesaz: existuje něco jako "mluvnická životnost", pokud jsme v sekci "pravidla českého pravopisu", tak se to předpokládá, že mluvíme o životnosti sněhuláků. Další dotazy ?
Anonym Waciqar22.11.2016 22:15 Nahlásit
Životnost v mužském rodu nesouvisí nutně se skutečně živým organismem ;-).
A Gandalfe, jen drobná připomínka - správně se píše "výjimka".
Anonym Nosesaz22.11.2016 23:19 Nahlásit
Cenobito, máš pravdu jsme v sekci "pravidla českého pravopisu". Nejde ale o sněhuláky, jde o pozemky.
Gandalf23.11.2016 09:25 Nahlásit
Máš pravdu, Waciqar, i "příručka újč" přikazuje psát "výjimka". Mnoho let mě tato skutečnost dráždí, protože to vnímám jako vyjímání něčeho odněkud a jímání je jasně s dlouhým měkkým "í" a předpona vy- je ve vyňatých slovech s krátkým, tvrdým "y", jenže ......... v pravidlech nelze hledat logiku. Máš pravdu a já nebudu provokovat :-))))))))
Anonym Vogotew23.11.2016 19:11 Nahlásit
Gandalfe, ona se ta předpona vy- neprodlužuje jen u výjimky - viz vylovit, ale výlov, vyměřit, ale výměra, vyměnit, ale výměna, vyskočit, ale výskok... Vypadá to, že spíš než výjimka je to pravidlo :-)
Anonym Waciqar23.11.2016 19:19 Nahlásit
Ad Gandalf: ;-) . Bylo to jen jemné (a přátelské) pošťouchnutí.
Ve vyjmenovaných slovech po v se teď učí předpona vy- i vý- (výjimka, výrůstek, výhonek...).
Gandalf23.11.2016 20:17 Nahlásit
Vidíte to, jak se všechno mění ...... i ta vyjmenovaná (my jim říkali vyňatá) slova :-))))))
Anonym Waciqar24.11.2016 20:37 Nahlásit
Ad Gandalf: Prostě vše (a hlavně čas) plyne, jen se zdá, že stále rychleji.
Gandalf24.11.2016 21:09 Nahlásit
Panta rhei ........ máme Vánoce a už abychom připravovali další dárky .......
Anonym Nosesaz24.11.2016 21:50 Nahlásit
Anonym Waciqar, někde jsem četl studii, jak se mění vnímání času. Za základ se považovalo vnímání času ve 20 letech (1 rok = 1 rok). Potom z té studie vyšlo, že 6leté děti vnímají jeden rok jako 5 let, zatímco 60letý stařec stejný časový úsek pociťuje jako tři měsíce (neuvádím přesné údaje, protože si je nepamatuju - patřím k té starší kategorii).
Anonym Wamyzoh25.11.2016 09:39 Nahlásit
Nosesaz: To zřejmě souvisí s množstvím podnětů, které jsou pro jedince nové. Kdybychom si to pamatovali, asi by pro nás čas letěl nejrychleji těsně po narození. Tak, jak se naše tabula rasa zaplňuje, běh času se nám relativně zpomaluje. Přirovnal bych to k rozpínání vesmíru po velkém třesku. S jakými novými podněty se ještě může setkat třeba šedesátiletý člověk? Všechno už zažil, nic ho nemůže překvapit. Dny jsou jeden jako druhý, proto splývají do jednoho celku, hranice mezi jednotlivými roky jsou při zpětném pohledu nezřetelné.
Gandalf25.11.2016 10:12 Nahlásit
Tož nevím Wamyzohu, táhne mi na 75 a překvapený jsem každou chvíli, i když je pravda, že je to fofr, těch posledních 25 let uletělo jako voda ......
Anonym Waciqar25.11.2016 20:06 Nahlásit
Souhlasím, čím jsem starší, tím rychleji mi všechno utíká. Zároveň mi ale taky spousta věcí trvá déle (než je udělám). Možná jsem míň šikovná nebo jsem se s tím kdysi míň "párala" :-) .
Přidat komentář do diskuze ▾