Bazalkovo-rajčatový, bazalkovorajčatový nebo bazalkovo rajčatový?
Odpovědi
Diskuze
Bazalkorajčatový. nebo i bazalkovorajčatový. Podobně jako tvarohomakový nebo tvarohovomakový.
3.1 Spojovník rozlišuje význam
Je třeba dávat pozor na to, že psaní či nepsaní spojovníku může rozlišovat různé významy: např. politicko-ekonomický (souřadicí; týkající se politiky a ekonomie) a politickoekonomický (podřadicí; týkající se politické ekonomie); kulturně-politický (souřadicí; týkající se kultury a politiky) a kulturněpolitický (podřadicí; týkající se kulturní politiky).
3.2 Složená přídavná jména označující barvy
U některých složených přídavných jmen označujících barvy píšeme spojovník tehdy, je-li zapotřebí vyjádřit, že jde o dvě samostatné barvy (žluto-zelený), nikoli o barevný odstín (žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy). Pokud není z podstaty věci dost dobře možné, aby šlo o barevný odstín, píšeme celé přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. černobílý, červenočerný, červenomodrobílý, zelenorůžovočerný atp.). Případy jako borůvkově modrý svetr, meruňkově oranžové tričko doporučujeme psát odděleně, jelikož jde o volné spojení příslovcí s přídavnými jmény (viz bod 3.8).
3.3 Tradiční způsob psaní některých složených přídavných jmen
Základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen odporují některé tradiční způsoby psaní – např.: československý; Česká strana sociálně demokratická; Českomoravská vrchovina; Moravskoslezský kraj; moravskoslezský region apod. Ačkoli se v běžném úzu často setkáváme s psaním dohromady, píšeme podle Slovníku spisovné češtiny zvlášť i spojení raně gotický; pozdně barokní apod.
3.4 Typ níže podepsaný – nížepodepsaný
Specifickým typem jsou složená přídavná jména typu nížepodepsaný apod. (srov. Psaní spřežek a spřahování). Tato jména můžeme psát dohromady i zvlášť: níže podepsaný – nížepodepsaný, svrchu jmenovaný – svrchujmenovaný, níže uvedený – nížeuvedený, tak zvaný – takzvaný. Podobná jsou i přídavná jména svrchujmenovaný, shorauvedený apod., která však dosud příručky neuvádějí.
3.5 Typ řeckořímský – řecko-římský
Výjimkou při psaní složených přídavných jmen souřadicích jsou jména typu řeckořímský (ve spojení řeckořímský zápas, tj. sport). Ta píšeme bez spojovníku – vyjadřujeme tím, že jde o něco společného oběma složkám (v tomto případě Řecku a Římu). Se spojovníkem se píšou ta složená přídavná jména, kde složky stojí „proti“ sobě, kde jde o vztah dvou složek. Rozlišujeme tedy např. angloamerický (např. literatura) a anglo-americký i anglicko-americký (např. válka); afroamerický (např. zpěvák) a afro-americký i africko-americký (např. obchod); Československá republika a česko-slovenská vzájemnost; Českomoravská vrchovina a česko-moravská hranice atd.
3.6 Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Bez spojovníku píšeme přídavná jména tvarohomakový, ořechotvarohový, oříškomandlový, makopovidlový. V těchto (a podobných) případech jsou přípustné též varianty, v nichž je první část složeného výrazu tvořena celým kmenem přídavného jména (např. tvarohov-; ořechov- atd.), tj. tvarohovomakový, ořechovotvarohový, oříškovomandlový, makovopovidlový apod.
3.7 Typ světle šedý – světlešedý, tmavě modrý – tmavěmodrý
Zvlášť i dohromady můžeme psát spojení typu světle šedý (i světlešedý); tmavě modrý (i tmavěmodrý), bledě modrý (i bleděmodrý) apod.
3.8 Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény
Od složených přídavných jmen podřadicích odlišujeme volná spojení příslovcí s přídavnými jmény, která píšeme samostatně. Jedná se o spojení, která nejsou odvozena z ustálených spojení přídavného a podstatného jména, např. průmyslově (a zemědělsky) vyspělý; časově (a prostorově) ohraničený; protiněmecky (a protičesky) zaměřený; borůvkově modrý svetr atp.
(chtěl jsem sem dát jen odkaz, ale ten odkazuje někam jinam)