Význam slova modoslužebnictví

Anonym Tujitet15.09.2016 12:07 Nahlásit
židovské náboženství

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.15.09.2016 12:49 (Upr. 15.09.2016 13:13) Nahlásit
modloslužebnictví = modlo+služebnictví = služba modlám; uctívání model (náboženských předmětů)

modloslužebník - osoba která modlám slouží

SSČ:

modla, -y ž
1. socha n. jiná podoba pohanského boha: klanět se modlám; kácet modly, přen. vymycovat přežitky
2. předmět přepjatého obdivu, zbožňování, idol: tento zpěvák se stal modlou mládeže

napříkad Židé si ulili "zlaté tele" jako modlu:

Známý a často citovaný symbol mamonářství a hrabivosti pochází ze Starého zákona. Izraelité si zřídili po východu z Egypta, když Mojžíš dlel na hoře Sinaj, zlatou modlu a vzývali ji. Tento pád "dětí Izraele" do pohanství rozhněval Jahveho tak, že je chtěl vyhladit. Mojžíš rozbil desky zákona, když při svém návratu spatřil "tanec kolem zlatého telete". Při tomto holdování šlo o zbožňování syrsko-palestinského hlavního boha Baal-Hadada, který byl často uctíván v podobě býka.

http://www.iencyklopedie.cz/zlate-tele/

---

V katolickém náboženství byl vytvořen pantheon svatých a jejich uctívání je možné považovat za modloslužebnictví. Katolící to však odmítají.

Někdy je používáno slovo modloslužebník ve smyslu urážky (pejorativně), pokud tak označíte člověka, který má například větší zájem o neživé předměty, než živé lidí a zvířata (slouží hmotě).
Anonym Sewihoq15.09.2016 16:36 Nahlásit
Zajímavou historickou epizodou je ikonoklasmus - obrazoborectví. V prvním tisíciletí začali mít byzantští církevní otcové dojem, že věřící si až příliš spojují boha s ikonami a zdálo se jim, že ikony se už staly skoro modlami. A tak obrazy zakázali. Nakonec je zase museli povolit, neboť lidé chtějí zprostředkovat představu Boha něčím hmotným. Podobně jako chodíme vzpomínat na své zemřelé na hřbitov, i když víme, že tam své nebožtíky nepotkáme. Neznamená to, že věříme v božskou podstatu obrazu nebo převtělení nebožtíka do náhrobku.

Že s tím byl problém dlouhodobější, ukazuje židovské desatero. Ono se ve skutečnosti od křesťanského poněkud liší. To, co křesťané vypustili původně znělo: Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit...

Já na modloslužebnictví osobně nahlížím tak, že naši pohanští předkové pociťovali existenci něčeho vyššího, co řídí jejich osudy. A tak si vytvořili různé bůžky, totemy nebo posvátné háje, které jim pomáhaly se s tím transcendentnem spojit.
Přidat komentář do diskuze ▾