Tak dobře, asi mě popletl tento odstavec v příručce:
Neživotná podstatná jména vzoru „hrad“ zakončená na -l, -s, -z, -x: typ kostel
Některá neživotná podstatná jména, která končí v 1. p. j. č. na -l, -s, -z, -x a která se skloňují podle vzoru „hrad“, event. podle podvzoru „les“, mohou mít v 6. p. mn. č. koncovku -ech nebo -ích, např. kostel, bez kostela, o kostelech/kostelích; hotel, bez hotelu, v hotelech/v hotelích; v okresech/v okresích; na plesech/plesích; na jezech/jezích a také v hertzech/hertzích, vyslovované ovšem [hercech], resp. [hercích]; ojediněle též po -p: ve sklepech/sklepích. Jde o živou tvarotvornou tendenci; u každého z uvedených podstatných jmen jsou frekvenční poměry mezi oběma variantami v úzu odlišné. Empirická zjištění ukazují, že např. u podstatných jmen kostel a hotel se častěji užívá tvarů na -ech než tvarů na -ích, u výrazu okres je drtivá převaha tvarů na -ech, zatímco u výrazu sklep převažují naopak tvary na -ích.
Ke kolísání nedochází tam, kde by důsledkem mohla být homonymie: procesech (od proces, muž.) × procesích (od procesí, stř.).
Pouze koncovku -ích má podstatné jméno les – v lesích, naopak pouze koncovku -ech má fax – faxech a e-mail – e-mailech.
Takže podstatné pro rozhodnutí je ta poslední věta z příručky, prostě vzor "les".
