Vaznost dusíku v HNO3

Kathleen.L21.04.2011 14:14 Nahlásit
Ahoj,
potřebovala bych poradit. Nechápu jak je možné, že je dusík v HNO3 čtyřvazný ? Podle mých propočtů musí být pětivazný.
H +I
N +V
O3 -II
Je to otázka k přijímacím zk. na Př.F. UK
Předem děkuji za odpověď.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek22.04.2011 09:00 Nahlásit
Dusík, vzhledem k tomu, že je prvkem 2. periody PSP, má k dispozici pouze orbitaly s a p, nemůže tedy vytvořit víc jak 4 vazby. Ale může mít oxidační číslo V, pokud jednu vazbu vytvoří jako donor - poskytne úplný pár. To je případ HNO3:
Jeden kyslík je vázán dvojnou vazbou, druhý kyslík je vátán jednoducjou vazbou, kterou dotuje dusík a třetí kyslík je vázán jednoduchou vazbou jako součást oh - skupiny. Dva samostatné kyslíky si pí-vazbu vyměňují (mesomerie). Po odštěpení vodíku se v iontu NO3(-)zapojí do mesomerie i třetí atom kyslíku a proto je dusičnanový iont stabilnější, než kyselina dusičná.
Je to ukázka rozdílů mezi vazností a oxidačním číslem. Pokud atom poskytne místo singl elektronu k vytvoření vazby elektronový pár, zvýší se vaznost o 1, ale oxidační šíslo o 2.
Kathleen.L25.04.2011 10:10 Nahlásit
Ahá, děkuji, tu mezomerii už chápu, ale nechápu, jak může dusík poskytnout oba elektrony kyslíku. To by musel mít kyslík volný orbital, nebo ne? Kam u kyslíku "přijdou" ty dva elektrony od dusíku?? Když si to rozkreslím pomocí rámečkových diagramů, tak mi to nevychází :-(
Anonym Matigox18.01.2014 16:11 Nahlásit
Kyslik se nachazi v 6. Periode a do elektronove konfigurace vzacneho plynu mu chybi prave ty dva elektrony, ktere si vezme od dusiku
Anonym Nyhanoz27.02.2014 12:50 Nahlásit
"To by musel mít kyslík volný orbital, nebo ne?"
Přesně tak. Kyslík musí změnit valenční elektronové uspořádání na nízkospinovou konfiguraci, která je energeticky výš.
Anonym Hagifez27.04.2016 13:13 Nahlásit
Zdravím, mohl by mi prosím někdo vysvětlit, jak vypadá nízkospinová konfigurace? Děkuji za odpověď.
Mezek27.04.2016 14:47 Nahlásit
Nízkospinová a vysokospinová konfigurace se liší počtem nepárových elektronů. V případě, kdy je kyslík akceptorem elektronového páru jako je tomu třeba u HNO3 se s využitím části energie vytvářené vazby rekonfiguruje uspořádání jeho elektronů tak, že se dva elektrony na orbitalech p spárují. Tím se uvolní orbital p, na který přijde elektronový pár dusíku. Je to významné zejména v chemii přechodných prvků při tvorbě komplexů, kdy stechiometricky podobné komplexy mohou být vysoko- nebo nízkospinové v závislosti na Lewisově bazicitě ligandu.
Anonym Hubudek31.01.2018 17:40 Nahlásit
Ahoj, můžu se prosím zeptat, jak to, že dusík může být 4-vazný, když definice vaznosti zní: "počet KOVALENTNÍCH vazeb, na nichž se atom v dané sloučenině podílí"? Kovalentní vazbou je tedy myšlena i koordinačně-kovalentní vazba?
Mezek31.01.2018 22:39 (Upr. 31.01.2018 23:13) Nahlásit
I koordinačně-kovalentní vazba je kovalentní. Používá se většinou v chemii komplexů. Jinak mluvíme spíš o kovalentní vazbě typu donor-akceptor.
Teorie molekulových orbitalů to řeší tak, že průnikem dvou p-orbitalů vznikne vazebný a protivazebný orbital. Atom kyslíku má navíc dva nevazebné orbitaly p a jeden orbital s, které energeticky leží mezi vazebným a protivazebným orbitalem. Na vazebném orbitalu bude elektronový pár, třetí elektron, který by obsadil protivazebný orbital přejde na energeticky výhodnější pozici na nevazebném orbitalu, obsazeném původně jen jedním elektronem. Konečný stav je obsazený nevazebný orbital s, vazebný orbital p a dva nevazebné orbitaly p. Protivazebný orbital p je prázdný. Atom kyslíku bude hybridizovaný, takže všechny tři nevazebné orbitaly kyslíku budou energeticky rovnocenné.
Obsazení orbitalů hybridizovaného atomu dusíku bude: jeden orbital s jedním elektronem bude použit na vazbu se skupinou OH, druhý a třetí orbital, každý s jedním elektronem na dvojnou vazbu s atomem kyslíku a čtvrtý orbital s elektronovým párem vytvoří popsanou vazbu s kyslíkem.
Přidat komentář do diskuze ▾