Zkroužení plechu nebo skroužení plechu
Odpovědi
Diskuze
Sémanticky (významově) by v tom měl být rozdíl (moc ho "neslyším"). Tedy to není jenom o předponě s-z. Hodně tam mate : skružovat, ale zakružovat. Tedy skroužení-zkroužení jsou homonyma.
Zdroje :
B. Zjednodušení pravopisu se pochopitelně týká zčásti i skupiny slovesných dvojic výrazně sémanticky rozlišených, které mají zřetelný odraz i v pravopise.
a) Vynecháním obou členů ubyly v SSČ pravopisné varianty sdělat — zdělat, sestrouhat — zestrouhat, seštípat — zeštípat, schlastat — zchlastat, sklenutí — zklenutí, skousat — zkousat, skout — zkout, skroužit — zkroužit, srýpat — zrýpat, stahat — ztahat, stepat — ztepat, stesat — ztesat.
nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5895
Slovník spisovného jazyka českého
zkroužit dok. nář. (co) ke kroužiti 5, zkrouhat: (melouny) na tenké nudle z. (Něm.); rozl. od skroužiti
skroužiti dok. (3. mn. -í, rozk. skruž) řidč. (co) stočit do podoby kruhu: s. obruče; zř. vítr skroužil prach (Vrchl.) dostal do krouživého pohybu; tech. řidč. zakroužit, skružit I; — *skroužiti se dok. 1. stočit se do podoby kruhu: ústa skroužila se mu v půlměsíc (Herrm.) 2. též *skroužiti (Šrám.) krouživým pohybem se snést dolů: z nebeské výše (anděl) skroužil se v svět (Slád.); — ned. skružovati; — rozl. od zkroužiti
Srovnání :
kruhadlo (kružadlo) (*krouhadlo, Stroup.), -a s. (2. mn. -del) nástroj na krouhání; nůž v krouhačce: krouhat hlávky zelí na k-e; → zdrob. kruhátko (*krouhátko), -a s. (6. mn. -ách): k. na okurky
kružidlo, -a s. (2. mn. -del) náčiní k rýsování kružnic a oblouků; kružítko: črtat bez pravítek a k-a; rýsovat k-em polokružnice a kružnice; tech. odpichovací, tyčové k.