| Nahlásit

málo jako šafrány

Diskuze
| Nahlásit
jako šafránu = velmi málo, ojediněle
| Nahlásit
Šafrán je velmi vzácné koření a jeho příprava je nesmírně náročná. Proto šafrán v minulých dobách býval vyvažován zlatem a i v dnešních dnech není kořením z nejlevnějších.

Prapůvod této bylinky lze nalézt v západní Asii. Po dlouhá tisíciletí je ale rozšířena po celém Orientu, Středomoří a jihovýchodní Asii. Používala se jako léčivo, barvivo, složka parfémů a také jako koření. O léčivých účincích se lze dočíst na papyrech starých přes 5000 let. Tehdy bylo použití šafránu zasvěceno pouze faraónům. Féničané dovezli toto koření do Řecka, jehož obyvatelé nacházeli v této rostlině taktéž zalíbení. Právě z řečtiny pochází jiný název pro šafrán, tedy krokus. Původ názvu šafrán bychom museli hledat v arabských slovech: "Za fran", což znamená: "Být žlutý".

Na území Čech se lidé se šafránem seznámili pravděpodobně ve 14. století. Jeho pěstování se ovšem ani u nás, ani u našich nejbližších sousedů příliš neujalo. Naopak ve Středomoří se mu dařilo a daří do dnes, vždyť jeho největším světovým vývozcem je Španělsko. Nejkvalitnější šafrán prý každoročně rozkvétá na kopcích vrchoviny La Mancha. Jeho spotřeba, vzhledem k náročnosti sběru a s tím spojenou cenou, začíná klesat.

Sběr se provádí během září až prosince tehdy, kdy jsou květy šafránu nejvíce rozkvetlé a blizny mají rudou barvu. Na jižní polokouli se trhají během března a dubna. Se sběrem se začíná ihned po svítání, jinak hrozí, že vlivem slunce blizny vyblednou. Zručnému sběrači se podaří natrhat za 45 minut asi 1000 květů. 370 - 470 hodin trvá, než se vyprodukuje kilogram tohoto koření. Vždyť z jednoho květu lze získat pouze tři nitkovité blizny, které při počtu 100tisíc květů dají necelý kilogram čerstvého koření. Sušením samozřejmě ze své váhy mnoho ztratí.

Když jsou květy otrhané, umístí se do košíků a vyštipují se z nich červené blizny. Nejzručnější pracovníci jsou schopni takto za den zpracovat až 12tisíc květů. Blizny se poté opatrně suší na hedvábných sítech nad rozžhavenými uhlíky. Tato metoda se stále používá ve Španělsku a v Itálii. V arabských zemích se dává přednost sušení na slunci.

Při pohledu na sběrače šafránu si člověk říká, jak je vůbec možné, že ještě neexistuje mechanizace, která by jim práci ulehčila a zejména jim pomohla od bolavých zad. Bohužel jinak, než sklízet ručně, to opravdu nejde. Zájem o toto zaměstnání tudíž není příliš vysoký. Hodiny a hodiny intenzivní práce v podstatě se malým viditelným výsledkem nejsou příliš motivující
| Nahlásit
Dneska v Lidových novinách: Toto koření se získává z květiny šafránu setého a jediné, co se zbírá jsou nitkovité, dva až tři cm dlouhé, tmavě červené blizny. Každá květina produkuje jen tři bilzny, které se musí ručně uštípnout.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek