Jiný než čtyřvazný uhlík.

Anonym Wosutom30.01.2016 12:55 Nahlásit
Dobrý den,
dostaly se mi do ruky nějaké materiály o základech organické chemie, ve které stálo, že uhlík je v organických sloučeninách vždy čtyřvazný až na výjimky. Ať hledám jak hledám, nemohu přijít na to, o co se jedná.
Chtěl bych se Vás tedy zeptat - existuje nějaká organická sloučenina, ve které se uhlík nachází v jiné než čtyřvazné formě?
Předem děkuji za odpověď!

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Viacenta24.02.2016 06:50 Nahlásit
Taky bych měla dotaz k uhlíku, kdyby sem Mezek (nebo někdo jiný šikovný) zabrousil:
Jak to, že grafit nehoří, na rozdíl od diamantu,
když obojí je čistý uhlík ??
Anonym Wosutom24.02.2016 08:17 Nahlásit
Já mám pocit, že hoří jak diamant, tak grafit, ale v atmosféře kyslíku.
Mezek24.02.2016 09:28 (Upr. 25.02.2016 09:14) Nahlásit
Rozdíl mezi grafitem a diamantem je dán tím, že v diamantu je každý uhlík vázán čtyřmi jednoduchými vazbami s okolními atomy. Krystal diamantu je vlastně obří molekula. Naproti tomu grafit se skládá z vrstev, kde každá vrstva je tvořena sítí buněk šesti atomů a každá dvojice atomů je sdílena sousedními buňkami. Každý atom je tak členem tří sousedících buněk a každý atom má současně s jedním sousedem dvojnou vazbu. Buńka tak obsahuje dvě dvojné vazby, které jsou sdílené celou buňkou (mesomerie). To umožňuje elektrickou vodivost vrstvy. Každá vrstva je tak vlastně obří molekulou. Jednotlivé vrstvy jsou vázány jen slabými wan der Waalsovými silami, takže snadno po sobě kloužou. To je příčinou mněkosti a mazacích vlastností grafitu. Dvojné vazby jsou příčinou o něco málo menší chemické odolnosti ve srovnání s diamantem. I přesto je grafit velmi odolný tepelně i chemicky. Většina běžně vznikajících amorfních forem uhlíku, jako saze, dřevěné uhlí a podobně, je vlastně složená z mikroskopických krystalků grafitu.
Mezek24.02.2016 14:32 (Upr. 24.02.2016 14:34) Nahlásit
Jaké je ox.č. uhlíku v H3C-CH3 ? Oxidační číslo je jen pomůcka, není to žádná měřitelná nebo všeobecně vypočitatelná vlastnost. Selhává zejnéna v organické chemii.
Navíc, na oxidační číslo se nikdo neptal, kolega se ptal na trojvazný uhlík v organické chemii. V anorganice je tímto případem CO, kde je uhlík i kyslík trojvazný.
Anonym Bojawuk24.02.2016 14:45 Nahlásit
Ten příspěvek z 09:28 je super,rád jsem si ho přečet,i když sem se na nic neptal :-)
Cenobita.24.02.2016 15:24 (Upr. 24.02.2016 15:26) Nahlásit
Ano na oxidační čísla se nikdo neptal, ale s oxidačními čísly úzce souvisí i tzv. mocenství a také souvisí s vazbami vazby (kovalentní, iontová, apod.). Já z toho nedělám závěr, jen na to poukazuji.

I v organické chemii se projevuje polarita vazeb a pak už dává oxidační číslo smysl, dále se projevuje i u organokovových sloučenin.
Anonym Puxutes24.02.2016 15:42 Nahlásit
Cenobito, nech prosím tu chemii na pokoji, jakož jsi až dosud většinou celkem moudře činil. Víš o tom ještě větší prd než o matematice, tak to nech těm, kdo tomu rozumějí.
Pokus se pochopit a přijmout prostý fakt, že opravdu není tvoje povinnost kecat do všeho…
Anonym Wosutom26.02.2016 06:58 Nahlásit
Možná bylo v podkladech jako "výjimka čtyřvaznosti uhlíku" myšlen právě ten oxid uhelnatý, těžko říct.
Každopádně děkuji za odpovědi! :)
Cenobita.26.02.2016 07:55 (Upr. 26.02.2016 08:02) Nahlásit
iontové karbidy jsou buď:

- soli acetylenu C2H2 – acetylidy (anion C2(2-): Na2C2, CaC2, LaC2 , UC2), nebo

- soli methanu CH4 – metanidy (anion C(4-): Be2C, Al4C3) nebo

- soli propadienu (metylacetylenu, allenu) C3H4 – allenidy či seskvikarbidy (anion C3(4-): Li4C3, Mg2C3).

například u karbidu acethylenu platí:

C2(2-) a po vykrácení: C(-), tedy se dá uhlík považovat za jednovazný a v iontových rovnicích se tak i vyčísluje. atd.


Karboxyhemoglobin:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karboxyhemoglobin
Mezek26.02.2016 09:20 Nahlásit
Vaznost, oxidační číslo a náboj jsou zcela odlišné věci a nedají se směšovat, i když spolu souvisí. Ale souvislosti nejsou vždycky na první pohled zřejmé.
Tak v molekule dusíku je oxidační číslo dusíku 0, ale oba atomy jsou trojvazné. Podobně v acetylidech je oxidační číslo uhlíku -I, ale uhlík je tu čtyřvazný -C≡C- , při čemž jde zejména u kovů 1. a 2. skupiny PSP (kromě berylia) o iontovou vazbu.
Mezek26.02.2016 10:14 Nahlásit
Ještě bych se vrátil k původnímu dotazu:
Trojvazný uhlík se vyskytuje podle některých autorů v málo stálých přechodných produktech radikálových reakcí, kdy dochází k homolytickému štěpení vazby C-C. Na každém z obou uhlíků zůstane volný elektron a vzniknou tak dva volné radikály. Ty jsou vysoce reaktivní, takže v zápětí buď rekombinují nebo vyvolávají další reakce.
Někteří autoři považují za trojvazný uhlík i vznik karbokationtu nebo karboaniontu, kde místo původní vazby zůstane buď prázdný orbital (karbokation), nebo elektronový pár - acetylidový nebo hydrogenacetylidový anion. Tento názor zřejmě vychází z toho, že pod pojmem vaznost se rozumí jen vazba sdílenými elektronovými páry, takže se vysloveně iontová vazba do vaznosti nezahrnuje.
Přidat komentář do diskuze ▾