V ruštině existuje pořád slovo печаль (pečaľ) ve smyslu starost, smutek, neštěstí a tak něco. To určitě existovalo i u nás. Pokud je něco bez starostí, je to bezpeč(ál)né. Obyčejná předpona bez-.
Ještě můžeme srovnat se slovem pečlivý (starostlivý) nebo s jeho ruským protějškem "pečalnyj" smutný, špatný.
Nedá se to nijak vysvětlit, je to podobné jako proč u slova včela píšeme V a ne F, když častěji vyslovujeme fčela. Mě osobně slovo beZpečí zní přirozeně a naopak mi přijde podivné beSpečí.
Je to stejně, jako se zeptat, proč je Z ve slovech bezdůvodný, bezesmyslný, bezmyšlenkovitý, bezduchý bezpáteřní atd. Jen ve slově bezpečný už nepoužíváme původní slovní základ.