Kdy se tvoří vodíkové můstky
Četl jsem že vodíkové můstky se mohou tvořit pouze pokud je atom vodíku vázán k fluoru, kyslíku nebo dusíku, proč to nejde i s chlorem, když ten má vyšší elektronegativitu než dusík? Díky.
Odpovědi
Diskuze
Předpokládám, že jsi měl na mysli klasickou - nechemickou vazbu vodíkovým můstkem. Vedle ní existuje ještě další typ - tak zvaná trojstředová vazba. Typicky je vyvinutá v boranech, které polymerují. Tam se vytvoří jedním elektronovým párem vazba dvou borů přes vodík s charakterem klasické kovalentní vazby. Málo elektronegativní bor má prázdný orbital, na který se připojí vodík, vázaný na jiný atom boru. Tak vznikají řetězce H-B-H2-B-H2-B-H obecného vzorce BnH2n. Na rozdíl od klasické vodíkové vazby je tento typ vodíkového můstku daleko pevnější - má charakter klasické kovalentní vazby.
V této souvislosti porovnejme třeba vodu. Molekuly vody mezi sebou vytvářejí vodíkové můstky, což je příčinou vysokého bodu varu vody vzhledm k molekulové váze (ve srovnání třeba se sulfanem). Jen velmi malá část molekul vody má za běžné teploty dostatečnou energii na to, aby došlo k odtržení protonu a vytvořil se kationt H3O+. Příčinou je malý podíl "iontovosti" vazby H-O a vzhledem k poloměrům atomů i kratší a tedy i pevnější vazba.Když srovnáme kovalentní poloměry atomů, pak je to v pořadí F,O,N,Cl 58;66;70;99 . Pokud jako pevnost vazby použijeme disociační schopnost příslušného hydridu, pak pKa ve stejném pořadí bude 3;16;39;-7 . Je zřejmé, že disociační schopnost vazby H-Cl je o 10 řádů větší než u vysloveně iontové vazby HF.
Tedy - vazba H-Cl není dostatečně odolná, aby mohla vytvořit vodíkový můstek. Je delší než ostatní a atom Cl je navíc snáze polarizovatelný, což kromě jiného způsobuje zvýšení schopnosti disociace i zmenšení polarity molekuly. Můžeme si to představit tak, že malinký proton je zčásti vnořen do elektronového oblaku chloridového iontu. Pokud se dostane chloridový iont do vlivu polární molekuly, která by byla schopna s vodíkem vytvořit vodíkový můstek, chloridový iont se poněkud deformuje opačným směrem a dojde k disociaci na H+ a Cl-. Ostatní atomy naší skupiny buď vodík vážou velmi pevně (fluor), nebo málo disociovatelnou kovalentní vazbou (O,N) a navíc jako atomy 2. periody PSP jsou velmi málo polarizovatelné.
např.
fluormethan (CH3F, u = 1,81 D) má menší dipólový moment než chlormethan
(CH3Cl, u = 1,87 D), přestože fluor je elektronegativnější než chlor.