Odkud je přenesený význam slzavé údolí, velbloud uchem jehly?
Odpovědi
Diskuze
: „Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli by bohatý vešel do království věčného.“ S první částí rčení se setkáváme v běžné řeči dodnes a význam
přirovnání je zřejmý i lidem Bible neznalým. Existuje několik hypotéz, jak rčení mohlo vzniknout. První možnost je velmi prostá, neboť předpokládá, že Ježíš citovanou větu skutečně pronesl. Druhá hypotéza vychází z toho, že rčení má reálný základ. V Jeruzalémských hradbách údajně byla branka nazývaná Ucho jehly, nesoucí jméno podle toho, že byla nízká a úzká. Velbloud by tedy Uchem jehly prošel jen stěží. Druhé vysvětlení má ještě další variantu. Podle této verze bychom úzkou branku našli i v jiných městech regionu, neboť Uchy jehly procházeli velbloudi s nákladem; co z nákladu brankou neprošlo a spadlo na zem, propadlo městu jako svého druhu mýtné nebo clo. Třetí hypotéza je neméně zajímavá. Při psaní řecké bible prý došlo písařskou chybou k záměně slova kamilos (lano) za kamelos (velbloud).
Slzavé údolí najdeš v Bibli v příběhu o vyhnání Adama a Evy z ráje a kromě toho je citováno i v katolické modlidbě "Zdrávas Maria".
Spíše projde velbloud uchem jehly,nežli boháč do království nebeského.
Gandalfe i to slzavé údolí? já to nemůžu nikde najít.
našla jsem si texty epitafů na židovském hřbitově v Úsově, je tam vždy původní text, překlad a vysvětlení (http://www.respectandtolerance.com/index.php/cs/zidovsky-hrbitov-usov)
úryvek z vysvětlení:
"Reb Šalom pocházel z Bruntálu (německy Freudental = Údolí radosti). Toto údolí (Bruntál) , kde žil celá léta v pokoji (heb. „šalom“ – tj. stejně jako vlastní jméno zesnulého), se mu nečekaně proměnilo v Údolí nářků (parafráze ps 84:7). Ve čtyřiaosmdesátém žalmu se sice doslovně hovoří o údolí „moruší“, ale obě kultury – křesťanská i židovská – toto údolí vnímají a interpretují jako ono „slzavé údolí“, jak je známe z běžného života."
84. žalm jsem si našla, i když mi nesedí číslování a překlad (sedmý verš je u mě šestý; není tam údolí moruší, ale nížina keřů baka)
84:6(7) Když procházejí nížinou keřů baka, mění ji ve zřídlo; dokonce do požehnání se balí ten, kdo poučuje.
84:7(8) Půjdou dál od životní energie k životní energii, každý se objevuje před Bohem na Sionu.
verš šestý (sedmý) tedy pojednává o cestě životem, nížinou keřů baka, údolím moruší, slzavým údolím; verš sedmý (osmý) v tom pokračuje a dovádí nás ke smrti
Jo ale ve vysvětlení stojí,že je to parafráze?
Taky se v žalmech mluví o údolí smrti,,údolí stínů atd.,ale vysloveně o údolí nářků nebo slz ne. Mluvila jsem o tom i s biblistou, ale ani on si nevzpomíná,že by se to v Bibli v tomto znění vyskytovalo.
Říká,že to v této citaci zná jen z toho Zdrávas Královno.
To máme ale problém k řešení!!!:))))))))
ale asi se nepřemluvím, abych tam šla...
chjo...
Vinnie by se mohl zeptat ve škole 8+)
Jammertál – což v překladu znamená „Slzavé údolí“ se říká údolí pod Nuselským mostem. Nevěděla jsem předtím co to znamená.
Život je "slzavé údolí" jak jsem se dočetla. Proto se přikláním k Gandalfovi, musí to souviset s vyhnáním Adama a Evy z ráje.
„ Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského. Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."
Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Evangelium_podle_Matou%C5%A1e
záhada
nechávám to koňovi, protože má větší hlavu... 8+)
keře baka=moruše=balzámovníky /nejde spíše o eukalypty, nebo kadidlovníky - ale ty zas rostou jen v Jemenu,pokud se nepletu?/
nevím,co je to baka,ale byvše v Izraeli, moc keřů tam tedy není, aspon ne těch,které bych neznala. Moruše jsou na severu, na jihu určitě ne,eukalyptů jsou tam mraky.
Salve regina česky Zdrávas královno je středověký text jedné z mariánských antifon (závěrečných zpěvů breviáře – kompletář). Autorem textu je patrně středověký básník Heřman z Reichenau, Hermann von Reichenau (* 18. Juli 1013 v Altshausenu,Horní Švábsko; † 24. září 1054 v Reichenau, je také nazýván Hermann Chromý, Hermannus Zkřivený. Jde o jednu z nejslavnějších mariánských modliteb (zpívaných i mluvených), jsou známa četná zhudebnění tohoto textu. Salve regina je navíc poslední modlitbou růžence.