stíhačka střelba
proč nestříli stíhačky (letadla) za sebe??
Odpovědi
Diskuze
2. kdyby střílel za sebe, tak to znamená, že nejdříve musí přeletět nad cílem, tedy ztrácí se moment překvapení a čas
3. stíhačka je dost rychlá na to, aby se bála střel ze země zezadu. Bud jim ulítne nebo střely dopadnou pomalou relativní vzájemnou rychlostí = malá škoda (střelba z jiné stíhačky zezadu nebo ze země vystřelená protiletadlová raketa je jiná věc)
4. při střelbě proti pozemním cílům je nutno si uvědomit, že rychlost letadla se odečítá od rychlosti střely. Střela tak má malou kinetickou energii (granáty a rakety s vlastní výbušninou jsou jiná kapitola)
Něco si můžeš odvodit tady, těch problémů je s tím vícero:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%BD_kan%C3%B3n
Jinak, v korejské válce jedna řada US stihaček neměla kanony vůbec. Palubní kanon je dnes sekundární zbraň. Důležité je, to co nese v závěsech.
Pilot, co sestřelil sám sebe
https://militaryrange.com/novinka-pilot-co-sestrelil-sam-sebe
Jen vysvětlení pro tazatele:
Protože souboje ve vzduchu se prakticky dnes už nikdy neodehrávají na krátké vzdálenosti, kdy piloti na sebe vidí a střílí po sobě z kanónu. Střílí po sobě samonaváděcími raketami na delší vzdálenosti.
Navíc většina misí stíhaček je dnes proti pozemním cílům, ne proti jiným stíhačkám.
Kromě toho se dá zvolit taktika, že se stíhači budou zvedat až v okamžiku průletu nepřátelských letadel, naváděcí systémy nepřátelských raket je možno aktivně rušit, nebo nejlépe zahlušit množstvím cílů. Poté, co se letoun zbaví raket, je už snadný cíl pro supermanévrovatelného stíhače s kanonem.
Takže ta doktrína NATO je určitě dobře vymyšlená a bude fungovat proti slabému nepříteli, ale já si umím představit, že by si rovnocenný nepřítel vynutil i klasické dog fights. Tam by se mohl třeba snažit využít manévrovatelnost letounů, možná i doprovodného roje (vyvíjených) bezpilotních. Ty by mohly dokázat i vymanévrovat rakety, nejsou omezeny lidským limitem přetížení.
S kanónem se musí musí mířit, což je dozadu pochopitelně problematické. Ale proč nejde použít (vypustit) např. hromadu "broků", do kterých by pronásledující stíkačka nebo i raketa vletěla??
Jen jedna z nich:
Mig 21 - min přistávací rychlost cca 360km/h (100m/s) = min rychlost, kdy se ještě udrží ve vzduchu
- max 2,05M cca 680m/s
- stoupavost 140m/s
A oproti tomu si najdi úsťovou rychlost střel, nebo i rychlost raket. (170m/s - 1000m/s) / rak. 200m/s - 4M (1360m/s)
Zatímco při střlbě vpřed přičítáš (rychlost letounu + úsťová rychlost samotné zbraně), zpět odčítáš.
U raket taky jejich obrácený aerodynamický odpor (raketa startuje s nulovou rychlostí) a proudová stopa za letadlem pro ni nebude taky to nejlepší.
Psychologicky vidím určitý problém ve zkříženém míření a řízení. Chci střílet napravo, musím zatočit letadlo doleva.
Určitá technická komplikace by byla, kam umístit kanony pro zadní palbu. Do křídla těžko, tam je na odtokové hraně mechanizace, v trupu jsou zase motory. Ideální umístění předních kanonů je v křídle i se zásobníky, takže při palbě se nijak výrazně nemění vyvážení stroje při ubývání munice a při samotné palbě nevzniká výrazný klopný moment. Munice není lehká, kanony obvykle mají ráži kolem 20mm a solidní kadenci.