stíhačka střelba

Anonym Piludyb24.02.2023 16:12 Nahlásit
proč nestříli stíhačky (letadla) za sebe??

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Xuxygis24.02.2023 22:54 Nahlásit
Pokud jde o stíhací letouny a mluvíme o palubním kanonu (kulometu), pak pilot při střelbě míří celým letadlem. Dozadu by nic neviděl. Kdyby by byla řeč o bombardérech, pak některé typy měly nebo mají zadní střelce. Jejich kanony jsou už pochopitelně pohyblivé.
Anonym Cyjapoz24.02.2023 23:46 Nahlásit
1. pilot nevidí za sebe

2. kdyby střílel za sebe, tak to znamená, že nejdříve musí přeletět nad cílem, tedy ztrácí se moment překvapení a čas

3. stíhačka je dost rychlá na to, aby se bála střel ze země zezadu. Bud jim ulítne nebo střely dopadnou pomalou relativní vzájemnou rychlostí = malá škoda (střelba z jiné stíhačky zezadu nebo ze země vystřelená protiletadlová raketa je jiná věc)

4. při střelbě proti pozemním cílům je nutno si uvědomit, že rychlost letadla se odečítá od rychlosti střely. Střela tak má malou kinetickou energii (granáty a rakety s vlastní výbušninou jsou jiná kapitola)
Anonym Cyjapoz25.02.2023 01:50 Nahlásit
> Palubní kanon je dnes sekundární zbraň.

Jen vysvětlení pro tazatele:

Protože souboje ve vzduchu se prakticky dnes už nikdy neodehrávají na krátké vzdálenosti, kdy piloti na sebe vidí a střílí po sobě z kanónu. Střílí po sobě samonaváděcími raketami na delší vzdálenosti.

Navíc většina misí stíhaček je dnes proti pozemním cílům, ne proti jiným stíhačkám.
Anonym Xuxygis25.02.2023 09:53 Nahlásit
Já bych řekl, že dnes prakticky nemáme žádnou zkušenost, jak probíhají souboje mezi stíhacími/bojovými letouny. Jistě je doktrína NATO, že ideální taktika je co nejvíc "neviditelný" letoun, který, sám neviděn, bude vysílat rakety proti nepřátelským stíhačům na řádově 100km. Ale je to zatím teorie. Za prvé, letouny s minimálním radarovým odrazem nefungují moc dobře například pro radarové systémy, kdy vysílací a přijímací anténa jsou úplně jinde, nebo se jako vysílač používá např. obyčejný signál televizního vysílače nebo BTS. Podobně pasivní RL, nebo RL v dm pásmu.

Kromě toho se dá zvolit taktika, že se stíhači budou zvedat až v okamžiku průletu nepřátelských letadel, naváděcí systémy nepřátelských raket je možno aktivně rušit, nebo nejlépe zahlušit množstvím cílů. Poté, co se letoun zbaví raket, je už snadný cíl pro supermanévrovatelného stíhače s kanonem.

Takže ta doktrína NATO je určitě dobře vymyšlená a bude fungovat proti slabému nepříteli, ale já si umím představit, že by si rovnocenný nepřítel vynutil i klasické dog fights. Tam by se mohl třeba snažit využít manévrovatelnost letounů, možná i doprovodného roje (vyvíjených) bezpilotních. Ty by mohly dokázat i vymanévrovat rakety, nejsou omezeny lidským limitem přetížení.
Anonym Piludyb25.02.2023 19:32 Nahlásit
Díky za odpovědi. Jde mi pochopitelně o letecké souboje z akčních filmů. Chápu, že (asi) nejde použít samonaváděcí raketu, protože by se proti vzduchu alespoň na okamžik pohybovala pohybovala malou rychlostí, takže by se špatně řídila.
S kanónem se musí musí mířit, což je dozadu pochopitelně problematické. Ale proč nejde použít (vypustit) např. hromadu "broků", do kterých by pronásledující stíkačka nebo i raketa vletěla??
Anonym Piludyb25.02.2023 19:49 Nahlásit
Ještě ke kanonu, kanonem před sebe se zaměřuje celým letadlem, ale stejně sleduje elektronický kurzor na displeji. Myslí, že při troše dobré vůle by to stejně mohlo fungovat i dozadu.
Anonym Sivukur25.02.2023 21:49 Nahlásit
Je tam celá řada technicko fyzikálních překážek, proč to není dobrý nápad.
Jen jedna z nich:
Mig 21 - min přistávací rychlost cca 360km/h (100m/s) = min rychlost, kdy se ještě udrží ve vzduchu
- max 2,05M cca 680m/s
- stoupavost 140m/s
A oproti tomu si najdi úsťovou rychlost střel, nebo i rychlost raket. (170m/s - 1000m/s) / rak. 200m/s - 4M (1360m/s)

Zatímco při střlbě vpřed přičítáš (rychlost letounu + úsťová rychlost samotné zbraně), zpět odčítáš.

U raket taky jejich obrácený aerodynamický odpor (raketa startuje s nulovou rychlostí) a proudová stopa za letadlem pro ni nebude taky to nejlepší.
Anonym Xuxygis26.02.2023 09:31 Nahlásit
Já si myslím, že oproti "míření ocasem" existují taktické a aerodynamické důvody. Představme si třeba, že útočník sníží trochu výšku, což pro jeho cíl znamená zvětšit úhel náběhu. Jenž to mu začne eroplán stoupat do vertikální zatáčky (pokud to přežene, tak padat o křídle), jakoby do přemetu a útočník se do něj může zezadu pohodlně trefovat, zatímco ten může jen bezmocně střílet ven ze zatáčky. To stejné ve vodorovné rovině. Vůbec mě nenapadá manévr, který by byl pro pronásledovaného výhodou, na kterou nemá útočník snadnou odpověď.

Psychologicky vidím určitý problém ve zkříženém míření a řízení. Chci střílet napravo, musím zatočit letadlo doleva.

Určitá technická komplikace by byla, kam umístit kanony pro zadní palbu. Do křídla těžko, tam je na odtokové hraně mechanizace, v trupu jsou zase motory. Ideální umístění předních kanonů je v křídle i se zásobníky, takže při palbě se nijak výrazně nemění vyvážení stroje při ubývání munice a při samotné palbě nevzniká výrazný klopný moment. Munice není lehká, kanony obvykle mají ráži kolem 20mm a solidní kadenci.
Přidat komentář do diskuze ▾