Co se vlastně vlní u elektromagnetického vlnění?

Anonym Kezelof11.07.2016 22:44 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Hadeked18.07.2016 08:45 Nahlásit
Nedává smysl ptát se, čím jsou tvořena pole. Víme, že (silová) pole dokáží silově působit na dálku přes prázdný nebo i zaplněný prostor. Magnet přitáhne hřebík třeba i přes sklo, zeměkoule si nás přitahuje, abychom jí neutekli, plastové předměty jde třením nabít a ty pak přitahují třeba malé papírky. Některá pole jde teoreticky odstínit, jiná ne. Pokud třeba nabitý hřeben vložíme do plechové krabice, venku už žádné síly působit nebudou. Ale ptát se, co konkrétně tahá za ten hřebík, nebo z čeho jsou ty prsty, jimiž si nás matička Země k sobě přitahuje, na to neexistuje rozumná odpověď.
Pokud budeme například rotovat magnetem v prostoru, bude se magnetické pole měnit a například kompasy v okolí to (při dostatečně pomalé rotaci) zaznamenají. Pokud se ale mění mg. pole, objeví se tam úplně z ničeho i jeho věčný průvodce, elektrické pole. Podobně, jako by se tam v prostoru někde ještě navíc motal nabitý hřeben. Obě pole se budou měnit synchronně, a tomu se pak říká elmag. vlna.
Na škole jsme žertem říkali, že se vlní Poytingův vektor. Je to sice jenom takový žert, ale na položenou otázku adekvátní. A představa vektoru jako tanečnice u tyče je aspoň inspirativní.
Také bychom do toho mohli zaplést fotony, říci, že je to proud fotonů (případně viruálních fotonů), kterých je tolik, že to vypadá, jako by se vlnily. Jako pochodující vojáci na přehlídce. To je také pitomost, ale co jiného čekat za odpověď na takovou otázku?
Poslední odpověď, co mě napadá je, že se vlní ether. Tato neměřitelná neviditelná, nevážitelná substance sice už poněkud vyšla z módy, už ji vystřídaly její neuchopitelné temné sestřičky, ale proč nostalgicky nezavzpomínat na staré časy, že?
Anonym Gajojov27.08.2016 21:10 Nahlásit
R. Feynman (Nobelova cena) napsal, že to klidně můžou být třeba neviditelní andělé, jen se musí držet Maxwellových rovnic :))
Přidat komentář do diskuze ▾