Jak poznám, kdy je u prvku dvojka?

Anonym Divupow31.03.2014 17:13 Nahlásit
Jako např. kdy je Cl2 nebo jen Cl?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Zydusem31.03.2014 17:24 Nahlásit
V podstatě jde o dohodu, prvky typu vodík, kyslík a halogeny jsou nestabilní a při reakcích okamžitě tvoří dvouatomové molekuly, takže se v produktech píše, že vzniká H2, O2, Cl2 atd. Takže pokud by vznikal jeden mol kyslíku O, tak se píše, že vzniká 1/2 O2. U ostatních prvků, např. u kovů, se píše bez čísla.
Anonym Divupow31.03.2014 17:36 Nahlásit
Takže když mám třeba u redoxních reakcí zadané slovně např. ... + chlor, tak napíšu automaticky .. + Cl2 ? A to se týká jen u halogenů nebo u kterých prvků ještě ? Já prostě jen nevím, proč třeba síru napíšu v rovnici jen S a takový brom nebo chlor Br2/Cl2 :/
Anonym Zydusem31.03.2014 17:47 Nahlásit
Ano, napíšeš Cl2, ledaže by to byla nějaká radikálová reakce, kde vznikají vznikají radikály (což jsou látky, které mají u sebe jeden nepárový elektron). A jde tedy o Halogeny, takže F2, Cl2, Br2, I2, pak H2, O2 a nejspíše i N2, na další si nevzpomenu. U síry napíšeš jen S. Řekl bych, že je to z toho důvodu, že to jsou samostatné molekuly. Kdežto taková síra je krystalická, základní buňkou je molekula S8 (cyklooktasíra), ale vždycky je vázaná v krystalu. U kovů už vůbec nelze mluvil o molekulách, díky kovové vazbě.
Mezek31.03.2014 18:01 Nahlásit
Určitě nejde o dohodu, záleží na tom, jaké molekuly prvek tvoří. Pokud jde o molekuly, musíš zapsat počet atomů v molekule. Plynné prvky tvoří dvouatomové molekuly, ale bílý fosfor tvoří čtyřatmové molekuly. Kovy a řada dalších prvků netvoří jednoduché molekuly. Tam používáme v chemických reakcích jen jednotlivé atomy. Jako příklad je možné uvézt třeba uhlík, křemík, jiné modifikace fosforu kromě bílého a další.
Anonym Walefit31.03.2014 18:08 Nahlásit
Takto jsem to s tou dohodou myslel, je zvyk psát u halogenů X2 a třeba u uhlíku jenom C. Přitom z matematického hlediska by se mohlo psát X a nic se nestane :)
Anonym Kecyzol31.03.2014 20:42 Nahlásit
Poradím vám hezkou pomůcku: když jsme se ptali pana profesora, proč tvoří vodík dvouatomové molekuly, tak nám řekl: "Vodík je plyn a plyny co? Chodí po dvou!" Od té doby si to všichni pamatujeme ;)
Mezek01.04.2014 07:49 (Upr. 01.04.2014 16:40) Nahlásit
S molekulami u plynných prvků je problém v tom, že při vzniku prvků vznikají často v podstatě následnou reakcí. Tak při elektrolýze vody na elektrodách probíhají reakce
H+ + e = H a následně 2H = H2; 2OH- - 2e = H2O + O a pak 2O = O2
Důsledkem toho je, že bezprostředně po vzniku je vzniklý plyn daleko reaktivnější a jeho reaktivita v čase klesá. Mluvíme o nascentním stavu (stavu zrodu - in situ nascenti). Jiným příkladem jsou řetězové reakce, třeba reakce vodíku s chlorem. Molekulární plyny spolu často nereagují. Pokud ale třeba ozářením dojde k rozštěpení molekuly, vzniklé atomy mohou rozbít molekuly druhého reaktantu. Příkladem může být směs vodíku a chloru. V řadě případů na tom, zda se jedná o atomární nebo molekulární plyn, nezáleží a jde jen o stechiometrické důvody. Mol atomárního i molekulárního plynu mají za běžných podmínek stejný objem, na příklad O2 a Ar.
sul_in01.04.2014 13:33 Nahlásit
Kecyzol - xenon je taky plyn, co na to pan profesor?
Anonym Kecyzol03.04.2014 15:24 Nahlásit
Tak ale xenon - má vysokou elektronegativitu, neslučuje se. Ta pomůcka byla na plyny řekněme normální, jako vodík, kyslík, dusík a tak. :P :D
Přidat komentář do diskuze ▾