Fyzika-prosím o pomoc - elektrárny

Anonym Vivygig03.05.2021 09:00 Nahlásit
Jaké emise oxidu uhličitého připadají na vyrobenou MWh elektrické energie dle typu elektrárny?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Xuxygis03.05.2021 17:06 Nahlásit
To pochopitelně nejde říct přesně, neboť emisní faktory hodně závisí na konkrétní účinnosti každé výrobny energie, a hodně také na tom, jestli uvažujeme MWh na svorkách alternátoru nebo až u konečného spotřebitele. Zjednodušeně se dá říct, že na 1MWh připadá u uhelných elektráren něco přes tunu CO2 (u hnědouhelných maličko víc), u moderních plynových elektráren i o dost méně než 0,5t a u jaderných 0.
Původně jsem na to ani nechtěl odpovídat, protože se kolem toho roztáčí příliš mnoho ideologie, mlžení až lží. Například, při našem energetickém mixu produkují běžné elektromobily prakticky stejné množství CO2 jako auta se spalovacími motory, jen kouří jinde. Nebo ukládání CO2 pod zem se má oficiálně pokládat za bezemisní technologii, ale já to považuji za šílenství. Nebo, když čtu na Googlu, že jsou uhlíkově neutrální, přemýšlím, jak tomu asi dnešní progresivní mládež věří. A vzpomenu na pohádku Císařovy nové šaty...
Anonym Xuxygis03.05.2021 17:10 Nahlásit
ještě jsem nezmínil, že čísly může hodně zamíchat společná výroba tepla a energie, nebo jak se někdy říká kogenerace nebo teplárenský provoz. Emisí je stejně (jen o trošku víc), ale rozpočítáme je se na výrobu tepla a výrobu elektřiny. To se ostatně vztahuje i k elektromobilům, jen naopak. Pokud si musíme v zimě topit, snadno se dostaneme do stavu, že elektromobil produkuje víc CO2, než auto na spalovací motor.
Anonym Vivygig04.05.2021 07:59 Nahlásit
Zdravím, děkuji za reakci, trochu se s tím peru, protože nevím, vlastně jak začít. Jedná se o úkol z fyziky:
4. Hodně se diskutuje o nízkoemisní energetice. Zkuste najít, jaké emise oxidu uhličitého připadají na vyrobenou MWh elektrické energie dle typu elektrárny a porovnat v tomto kritériu různé typy (tepelná, jaderná, vodní, větrná apod.). Uveďte zdroj, odkud jste data čerpali!

Hledám na webu, ale vždy se nějak nemohu zorientovat.
Děkuji.
Anonym Xuxygis04.05.2021 08:37 Nahlásit
Jak jsem psal, to v principu nejde poctivě říct. Třeba u té paroplynové (na zemní plyn), jaká je tam účinnost? Ty s nejvyšší teplotou na vstupu do spalovací turbíny mají účinnost i dost přes 50%, ale jsou pekelně drahé, ne každý si je může koupit a provozovat. Pokud je to jen klasická parní na plyn, bude mít účinnost jen kousek nad 30%. Pokud je to teplárenský provoz, podle jakého klíče rozdělím emise na elektřinu a teplo?

Jenže to jsme zatím pořád jen na svorkách alternátoru. Pokud chci být poctivý, musím započítat vlastní spotřebu elektrárny a ztráty při přenosu a distribuci cestou ke spotřebiteli. To může dohromady znamenat třeba 30%. A co emise uvolněné při výstavbě a likvidaci elektrárny, jak ty určím? Ví snad někdo, kolik se uvolní emisí v souvislostí s výrobou a prodejem jednoho solárního panelu? Nebo likvidací lopatek větrníků? Nebo mám započítat i emise pohotovostních elektráren, které běží pro případ, že přestane foukat nebo svítit slunce? Teprve, až si zadám tyto a podobné podmínky, mohu začít počítat emisní faktory. Jinak to nemá smysl uvádět přesněji, než je v mé první reakci.

Je zřejmé, že pokud chci s čísly kouzlit, mám prostoru k upravování reality víc než dost. Proto na takové otázky nerad reaguji. A už vůbec nechci podporovat současný "gretismus-bruselismus", kdy se stává normální ničemu do hloubky nerozumět, a přitom nutit všem své radikální vize.
Anonym Kylabuq04.05.2021 08:59 Nahlásit
Xuxygis: výborně napsané! Sám jsem už včera v rychlosti hledal, ale nebyl jsem schopen to uchopit (zareagovat). Myslím, že by s tím měl problém i student VŠ zaměřený na tuto problematiku. Nechci vypouštět emoce, ale je mi tak nějak smutno z takového zadání i když chápu, pokud byl daný "velký manévrovací prostor", ale kantor se smíří s hrubým nástřelem nějakých čísel, aby bylo pouze zřejmé, která elektrárna je nejekologičtější.

K emisím za okraj: Ono se ne nadarmo říká, že k emisím elektromobilu je potřeba i emise elektrárny. Často si kladu otázku, jestli to množství vyrobených aut se spalovacím motorem, zabírající velké odstavné plochy a roky čekající na prodej (nadvýroba) se budou předělávat na elektromobily, nebo... ani nechci domyslet.
Anonym Xuxygis04.05.2021 09:58 Nahlásit
Uvedu ještě jeden příklad. Z mého pohledu jsou úplným extrémem "bezemisní" elektrárny na dřevní štěpku. Důsledkem je odlesňování chudších zemí (Jižní Amerika, Pobaltí), kteří v obrovském měřítku drancují své lesy, aby třeba Británie nebo Dánsko mohly tančit zelené tanečky. A opět to souvisí s tím, že lidé nevidí dostatečně do hloubky, aby znali reálné důsledky svého počínání. Myslím, že jsme už zašli příliš daleko.

Pravda má tu vlastnost, že si cestu k ní musí každý prošlapat sám, nikdo mu ji nenaservíruje. Ani škola, ani ČT, ani přátelé na fsb, ani Greta, ani EU, ani Ontola. Proto je nutné se vzdělávat, abychom vždy mohli jít do větší a větší hloubky a nenaskočit na první falešná hesla. To platilo a platí pro všechny doby i zřízení :). Pro fyziku i dějepis.
Anonym Xuxygis04.05.2021 17:38 Nahlásit
Všimněte si, že pokud chceme zvyšovat účinnost parních elektráren, musíme jít na dříve fantastické tlaky 300 bar a teplotu 600°C. Při těchto podmínkách už ani nemá smysl hovořit o páře, spíš tomu říkáme superkritická voda, která má docela zajímavé vlastnosti. Zkuste si představit jak náročný úkol je toto zvládnout třeba jen materiálově.
Bezemisní dřevoštěpkové elektrárny jsou vlastně 2x bezemisní :). Jednou, pokud se kácí, drtí, převáží a spaluje štěpka, a podruhé, když firmy v rámci nákupu "uhlíkové neutrality" kupují odpustky, které by měly mj. sloužit i k zalesňování. Navíc bych se nedivil, jestli holé, vykácené plochy přispívají k ohřívání atmosféry víc, než jejich CO2. Stačí se podívat na letecké infrasnímky. Další otázka je vynášení živin z půdy, eroze, vysychání atd. Bože chraň nás před aktivními pachateli dobra, před lumpy se už nějak dokážeme ochránit sami.
Přidat komentář do diskuze ▾