Fyzika - bubliny

Anonym Wihatil02.04.2020 22:56 Nahlásit
Zdravím, mohl by mi někdo, prosím, objasnit tento příklad?

U bublin stoupajících k hladině kapaliny bude vztlaková síla, která na ně působí (uvažte vliv hydrostatického tlaku na bublinu):
a) klesat
b) rovna nule
c) zůstávat konstantní
d) zvětšovat

V zadání není uvedeno, jestli se bublina zvětšuje nebo zmenšuje, takže předpokládám, že objem bubliny je stále stejný. Vztlaková síla = ρ*V*g. Pokud je objem stále stejný, jakto, že se vztlaková síla zvětšuje? Podle čeho vlastně vím, že čím je těleso blíž hladině, tím je vztlaková síla větší?

Bývá ještě typ příkladu, kde bublina stoupá vzhůru a zvětšuje se. Tam chápu, že dochází k poklesu hydrostatického tlaku (sloupec hladiny se zmenšuje se stoupáním), takže bublina se zvětšuje vztlaková síla se taky zvětšuje, protože objem bubliny roste.

Další typ příklad je, že bublina stoupá a zmenšuje se. Tady chápu, že to souvisí s propustností bubliny, takže dojde ke zmenšení objemu a tím pádem se zmenšuje vztlaková síla? Ale zase na druhou stranu, bublina jde pořád k hladině, takže vztlaková síla se má zvětšovat? Chápu, že hydrostatický tlak je nejmenší u hladiny a největší v hloubce.

Docela se v tom motám. Díky moc všem.

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Genizaz03.04.2020 00:00 Nahlásit
Ahoj, tvé úvaha v druhém odstavci je správná a použitelná na příklad, který si napsal. V zadání sice není uvedeno přímo, že se bublina zvětšuje, ale v závorce je uvažte vliv hydrostatickeho tlaku, což právě naráží na zvětšování bubliny ;)
Ke třetímu odstavci- bylo by dobré kdyby si sem napsal příklad celý. Jinak ano, hydrostaticky tlak je největší u dna.
Anonym Wihatil03.04.2020 00:14 Nahlásit
Děkuju moc za odpověď :)
Je to například tento příklad:
Bylo zjištěno, že bubliny jistého plynu, se při výstupu k hladině kapaliny zmenšuji. Tento jev mohl být způsoben
a) zvětšování Fvz působící na bubliny
b) zvětšováním hydrostatického tlaku
c) rozpouštním plynu obsaženého v bublinách v kapalině (stěna bubliny je pro něj propustná)
d) zvětšováním hydrodynamického tlaku

Mně jde spíš o to (pokud v zadání není uvedeno, jestli se bublina zvětšuje nebo změnšuje), zda existuje případ, že bublina stoupá k hladině, ale vůbec se nemění její objem. Nebo vždycky musí dojít k tomu, že se změnšuje/zvětšuje?
Anonym Jurefev03.04.2020 00:31 Nahlásit
Musí k tomu dojít vždycky (v gravitačním poli 🙂), protože se s hloubkou ponoru mění hydrostatický tlak a s ním se musí průběžně srovnávat i tlak v bublině. A protože teplota je (více méně) konstantní, látkové množství plynu taky, tak se prostě musí měnit objem bubliny (pV = nRT).
Samozřejmě je to idealizovaná situace, zanedbáváme věci jako třeba rozpouštění plynu v té kapalině apod.
Anonym Deqiqoj03.04.2020 01:07 Nahlásit
Anonym Jurefev: a co když se vaří voda ? není tam dostatečná změna teploty oproti povrchu že dojde k udržení objemu či dokonce k opačnému jevu za určitých podmínek ? že by byl stav konst V stavové rovnice (p1*V)/T1 = (p2*V)/T2 .....V chceme zachovat konstantní. Takže teoreticky pokud by jsme to brali čistě z pohledu stavové rovnice tak by jsme konstatní poměr vnějšího a vnitřního tlaku objem řídili teplotou. Na začátku by jsme potřebovali velký tlak aby byl stejný jako hydrostatický takže by jsme museli osolit teplotu a na konci zase by byl tlak už malý a tak by jsme ho museli dělit malým Téčkem. To mě napadá že by šlo takhle udržet konstatní objem bubliny, jenže to není ani jedna z možností kterou tam nabízí nicméně jsem tím chtěl ukázat že tohle by mohl být teoretická cesta a navíc jsem vygooglil že obecně platí : Všeobecně platí, že rozpustnost plynu ve vodě roste s tlakem plynu a klesá s rostoucí teplotou.....takže při určitých konstalací jde tyto stavy navodit ? Samo že normálně jak jste psal se děje že se bubliny zvětšují ...Ps Jožin :D
Anonym Deqiqoj03.04.2020 01:18 Nahlásit
Jožin: A ještě pokud ta všeobecná poučka platí tak pokud by jsme nechali stejnou teplotu tak by se měnil tlak a ten je u dna větší tím pádem by se bublinky mohly i zmenšovat protože by se plyn rozpouštěl spíš u dna než u povrchu ...a když by jsme ho teda osolili teplotou u dna tak by rozpustnost snižovala při vysokém tlaku což by mohlo při nějakém správném poměru vést k tomu konstantnímu objemu bublinky protože faktor vysokého tlaku který bublinku rozpouští by jsme kompenzovali ve stavové rovnici zase vysokou teplotou.
Anonym Deqiqoj03.04.2020 01:32 Nahlásit
Jožin: V přírodě například podmořská erupce v severním ledovém oceánu :D ? Lokálně vysoká teplota plynu plus vysoký tlak vody...Bublina plynu jak kráva kvůli teplotě která by byla extrémní :D a cestou na povrch by se rozpouštěla , klesal by okolní tlak a hlavně teplota vlivem okolní studené vody od místa erupce.
Anonym Bucevus03.04.2020 15:07 Nahlásit
vem si příklad třeba bazén, když rukou zatlačíš bubliny dolů tak se začnou vynořovat a čím blíž k hladině jsou tím rychlej k ní plují a tím je větší i vztlaková síla, která je tlačí nahou. u všeho co mámenší hustotu jako voda se bude vztlaková síla zvetšovat čím blíže budou k hladině
Přidat komentář do diskuze ▾