Ontola > diskuze
| Nahlásit

perpetum mobile,výkon - alternátor?

NELEKAT SE DLOUHÉHO TEXTU :D!! Napadlo mě ještě. Peprtum mobile je zařízení, do kterého dodáme energii, a ta se v něm neomezenou dobu bez strát uskladní, a nebo z něj vyleze ještě víc energie - což není možné. Co tedy brání v existenci těmto strojům?: 1.- Někde ve vesmíru ,kde není gravitace ani plyn který by zpomaloval pohybujícíse předmět, umístím klasický alternátor a vprostředku roztočím magnet, který nebude k ničemu připevněný, a bude se do nekonečna otáčet a indukovat do okolních cívek proud. (tuším že problémem bude něco, jako že proud v cívkách bude vytvářet magnetické pole, které rotující magnet bude zpomalovat). 2.- Už jsme na zemi, a kolem rotoru
(magnetu) obyčejného alternátoru umístím ne jednu, ale n na sobě nezávislých trojic cívek. Pak bych otáčením jednoho magnetu vyráběl téměř neomezené množství elektrické energie (podle toho, kolik by se mi kolem povedlo nacpat cívek; výkon>příkon)(také tuším že problém bude v něčem podobném, jako v prvním 'perpetu mobile'-že čím více cívek, tím více budou rotující magnet zpomalovat.) 3.- Trochu odskočím od tématu: V jednom předchozím dotazu jsem se ptal na výkon při zapojení do hvězdy a do trojúhelníku. Při zapojení do trojúhelníku je prý výkon 3x větší než při zapojení do hvězdy. (http://www.ontola.com/cs/di/u-a-i-v-trojfazove-soustave) Účinnost je prý při obou zapojeních stejná- Tomu jsem ale moc neporozuměl. S určitým výkonem (příkonem) roztáčím magnet a ve připojeném spotřebiči mi jednou vyjde určitý výkon, a po změně zapojení vyjde výkon třikrát větší. Účinnost (=výkon/příkon) pak nemůže být stejná- musí být horší při zapojení do hvězdy...jestli to dobře chápu :)
Témata: Nezařazené

24 reakcí

| Nahlásit
a ztráty ti nic neříkají? tření, energie se mění v teplo a pod.
| Nahlásit
první příklad: ve vesmíru se moc nenatře,a v druhym a třetim příkladě je tření stejné, ať tam je kolik chceš cívek, a nebo ať to zapojíš jakkoliv. A tepelné ztráty jsou zanedbatelné. (spíš napiš konkrétně, v čem a jak tření nebo přeměna energie vadí)
| Nahlásit
Hrušky, šišky. Rozdíl nebude v účinnosti, ale ve "spotřebě" proudu.
| Nahlásit
K té účinnosti: když zanedbám všechny ty ztráty (citované výše) tak v zapojení D (trojúhelní) i Y (hvězda) je účinnost pořád 100 %. Třeba si uvědomit jednu věc - na to roztáčení alternátoru věnuju jen a pouze takový výkon, jaký se na druhé straně odebírá - tj. u nezatíženého alternátoru (ale stejně to platí pro jakýkoli jiný typ generátoru), je na jeho udržení v pohybu potřeba výkon 0 (nula). Prakticky ale ty ztráty NIKDY nulové nebudou - i v tom vzdáleném vesmíru se to jednou zastaví.
Pokud to v zapojení Y zatížím tím motorem na výkom P/3, musím na vstupu dodat zase jenom P/3. Prostě se (logicky) míň nadřu, abych udržel v chodu něco, co kdesi na konci odevzdává menší výkon. Kdybys tím alternátorem točil klikou a motor za zdí vůbec neviděl, tak ve chvíli, kdy to tam někdo přepne z Y na D ti to najednou půjde děsně těžko a kdyby někdo dráty od motoru úplně urval, tak to půjde samo :-)
| Nahlásit
A z toho nakonec plyne i to, že je úplně jedno kolik cívek do toho alternátoru navineš. Dokud nejsou zatížené, neodebírají žádný výkon a netřeba tedy ani žádného výkonu na vstupu. Samotný fakt, že na neztížených cívkách je pořád napětí, nic neznamená - při nulové proudové zátěži je výkon P = U*I = U * 0 = 0.
| Nahlásit
JOOJ chápu to :D dík
| Nahlásit
Super! Ony tyhle věci jsou občas fakt docela škodolibé, a dělají všechno pro to, aby se nechápaly tak snadno. Ale je opravdu důležité umět položit tu správnou otázku :-)
| Nahlásit
Těch ztát je více druhu, hlavně Jaulovy ztráty ve vinutí, vířivými proudy a magnetizační v magnetických obvodech.
| Nahlásit
No jo, ona příroda je mrška a ve strojení komplikací má nevyčerpatelnou fantazii :-)
| Nahlásit
Ked jest joulove straty moze jest joulove kapacity a ked pozeram na cas nieje umerny po jednej stranke cos znaci zmenu v buducnosti alebo ze uz jest dlhodoba regulacia
| Nahlásit
Dlhodoba regulacia casu tomu bysom veril ale nato aby to bolo mozne by museli prezit skusky spravnosti cos je prakticky mozne... to uz je moznost nad boha regulovat cas citim to skratka ze regulacne testy na priebeh casu boli alebo sa stale vykonavaju alebo uz to ma pod palcom
| Nahlásit
Cas je asi vrchol co sa da stvorit ked berem do uvahy no aj co 😀
| Nahlásit
No na co a co na no a no na cas a cas na co
| Nahlásit
To znamena ze toho niecoho hocicoho mozes mat v zavislosi nacom 😀
| Nahlásit
Vzhladom na stereotip cas nieje stereotipny ...alebo je pochvilny nedochvilny zladeny ...vysvetli to ...teoreticky to mozeš desovladat ked ovladat 😀
| Nahlásit
Dezovlada je nespesificka akos vlada s peccificka
| Nahlásit
Mas ficku?
| Nahlásit
Tak snou nemaluj zbitocne kokotiny 😀
| Nahlásit
Nic nemusis malovat ...jednu ficku ma aj tu si nevazi 😀
| Nahlásit
Prakticky skutocnost nevies dokazat a volas to teoria je múdre ale teoreticky si uz spraktizoval kazdu teoriu cos znamena ze tejto sa len nevies ujat 😀
| Nahlásit
Nikam sa uklada joulova strata necuduj sa ze nevies kolko je nič ze nevieš kde je a nepriznaš si ani protiklad uplnej nevedomosti 😀
| Nahlásit
Zasluzim si dokazat co vravim nakolko nic neohrozim len tak na tu rovnovahu ktoru stelovanim snazis dosiahnut ...😀
| Nahlásit
Sam vidiš ze najlepsia mozna rovnovaha nieje toto unavi ta aj toto ako to predtym ...automaticke zohrievanie taniera na asi jedenie alebo vonanie je super ale cojas tanierom ked som neni hladny dam ho kam cosnim ...haha ..mi nahrali pekne niesom tu sam za stolom zhasni mi tu nachvilku prikri to alobalom alebo co dam si neskor
| Nahlásit
😉
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek