Orbitaly
Ahoj, není my jasné něco o orbitalech, pokusím se to vysvětlit, a prosím vás o radu.
1, Hlavní kvantové číslo rozhoduje o energii elektronu a rovněž o joho vzdálenosti od jádra. tohle je první otázka: vzdálenost od jádre je přímo úměrná s energií že ano?
2, vedlejší kv. číslo určuje společně s hlavním energii elektronu. otázka číslo 2: Neví přesně co to znamená, ale myslím si že to má něco společné s d-prvky? Znamená to že že ta 3d vrstva je dál než 4s?
Děkuji všem. :)
1, Hlavní kvantové číslo rozhoduje o energii elektronu a rovněž o joho vzdálenosti od jádra. tohle je první otázka: vzdálenost od jádre je přímo úměrná s energií že ano?
2, vedlejší kv. číslo určuje společně s hlavním energii elektronu. otázka číslo 2: Neví přesně co to znamená, ale myslím si že to má něco společné s d-prvky? Znamená to že že ta 3d vrstva je dál než 4s?
Děkuji všem. :)
Odpovědi
Diskuze
Problém je v tom, že ty orbitaly vlastně neexistují. Jde jen o matematické rovnice, které popisují různé energetické vlastnosti apod.elektronu.
Vrstva d tedy není dál v našem slova smyslu, ale má nižší energii, tzn. je energeticky pro elektron výhodnější, než orbital následující vrstvy, tj. orb. S. Jde jen o řešení různých rovnic, přičemž ta pro d má méně energie/ve výsledku jde o číslo/ než ta následující.
železo má v předchozí d vrstvě 6e/tuším/ a 2s v následné vrstvě. Ztratí 2s a bude 2-vazné a pokud ztratí ještě 1 d, bude trojvazné. Tím dosáhne 5 elektronů v d-vrstvě a je spokojené. Prvky chtějí mít vrstvy d zaplněné bud po 10 nebo po 5. To je jejich ideál.
Děkuji
Je nutné
1. dostatečné přiblížení atomu, kdy dochází k překrytí valenčních orbitalů
2. počet, energie a prostorové uspořádání elektronů musí umožnit vznik elektronového páru.
Chemickou vazbu mezi uhlíky můžeme definovat jako překrývání hybridizovaných nebo nehybridizovaných orbitalů atomů uhlíku..
U kovalentní vazby i v případech , kdy nedojde k hybridizaci, nemusí oba partneři obsahovat volný elektron, který by vytvořil s partnerem elektronový pár. Vytvoření vazby typu donor-akceptor může dotovat jeden z partnerů volným elektronovým párem, a druhý z partnerů volným orbitalem.
Známe dva typy kovalentní vazby - sigma a pí. Zatím co vazba sigma může vzniknout interakcí elektronů na kterémkoliv typu orbitalu (s,p), vazby typu pí mohou vzniknout jen vedle vazby sigma a jen interakcí orbitalů p a vyjímečně d (u prvků 3. a vyšších period), tedy jen jako součást dvojné a trojné vazby. Orbitaly, ze kterých vazba pí vznikne, nemohou být hybridizované. A vzhledem k tomu, že nehybridizované p-orbitaly jsou směrovány do os x,y,z, vytvoření pí-vazby zabrání v rotaci atomu kolem osy sigma vazby. Když budeš mít zájem, můžeme tohle vysvětlení rozšířit.