Elektronegativita prvků

Anonym Vulywyl06.05.2014 17:30 Nahlásit
Chtěla jsem se zeptat, jak určit správnou hodnotu elektronegativity prvku. Například v učebnici mám napsáno, že elektronegativita chloru je 2,8, bromu 2,7, jodu 2,2 a fluoru 4,1, ale tady http://www.humanitas.cz/storage_edutexts/halogeny.pdf a ne jen tady zase tvrdí, že elektronegativita chloru je 3, bromu 2,8, jodu 2,5 a fluoru 4. Dost mě to mate , zvlášť u určování polarity vazeb (viz např. molekula CCl4). Můžete mi prosím někdo vysvětlit, čím se mám řídit a proč to tak je?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek06.05.2014 18:05 Nahlásit
Elektronegativita je vypočtená z experimentálně zjištěných vazebných energií. Rozdíly jsou mezi údaji jednotlivých autorů, třeba u toho fluoru Pauling původně stanovil hodnotu na 4, Klikorka uvádí, že byla pozděj zpřesněna na 3,9 (uečbnice pro vysoké chemicko-technologické školy z r. 1989) a Jursík uvádí pro halogeny hodnoty od fluoru po jod 3,98; 3,16; 2,96; 2,66. Opět jde o učebnici pro vysoké školy z roku 2001.
Takže se s tím musíš smířit, že jsou rozdíly mezi autory i v závislosti na stáří práce autora tabulky. Řekl bych, že pokud budeš s těmito hodnotami pracovat, je nejlepší používat jednu, pokud možno novější tabulku pro všechny prvky. Každopádně jde o orientační hodnoty, které jsou závislé značně i na parciálním náboji daného atomu. U Jursíka je k tomu zajímavý údaj pro dusík:
Pokud má dusík parciální záporný náboj -0,3e, jeho elektronegativita je 2,13; při náboji 0 je 3,04; při parc. náboji +0,1 = 3,34; +0,3 = 3,95; +1 = 6,08. To jsou teprve rozdíly, viď.
Klikorkovu Obecnou a anorganickou chemii i Jursíkovu Anorganickou chemii nekovů jde najít v pdf na ulozto.cz.
sul_in07.05.2014 11:51 (Upr. 07.05.2014 11:53) Nahlásit
Elektronegativita je veličina, kterou posuzujeme atomy ve vazbě, je tedy nutně ovlivněna vazebnými podmínkami, zda atom je v excitovaném, či základním stavu, mění se i s oxidačním číslem. Bylo navrženo několik způsobů jejího výpočtu a její přesné vysvětlení je předmětem diskuzí. Objevily se dokonce snahy definovat elektronegativitu pomocí vlastností atomu samotného, které potlačují význam chování atomu ve vazbě. To je také důvodem, proč v jsou v různých zdrojích uvedeny různé hodnoty. Solidní zdroj by měl vždy uvádět podle jakého autora je hodnota elektronegativity stanovena. U nás to obvykle bývá Pauling, ale v zahraničních zdrojích se můžeme často setkat i s Millikenem nebo s Allredem a Rochowem.
Přidat komentář do diskuze ▾