přechodné a nepřechodné prvky

Anonym30257911.02.2013 14:02 Nahlásit
Bohužel moc nechápu rozdíl mezi přechodnými a nepřechodnými prvky.
Zkusí mi to někdo vysvětlit?

Já totiž nevidím rozdíl v tom, že d-prvky zaplňjí 3d orbital, kdžy Ga atd. také zaplňují 3d orbital..
V čem je tedy rozdíl?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek11.02.2013 14:35 Nahlásit
Nepřechodné prvky mají (n-1)d orbital buď prázdný, nebo zcela zaplněný a nejméně jeden elektron v orbitalech np, takže třeba Zn s konfigurací [Ar] 3d10 4s2 patří mezi přechodné prvky. Ty začínají konfigurací (n-1)d1 ns2 a končí konfigurací (n-1)d10 ns2.
Tvoje Ga má konfiguraci 3d10 4s2 4p1 a proto mezi přechodné prvky nepatří. Orbital 3d byl zaplněný už u Zn.
Stačí?
Anonym30257911.02.2013 16:59 Nahlásit
teď mě ještě napadá, jak je to s valenčními elektrony v d-prvků? Nemají jich víc než 8?
Mezek11.02.2013 17:46 Nahlásit
Mají, maximálně 12, třeba zmíněný zinek. Mezi valenční elektrony se počítají elektrony na orbitě n a u přechodných prvků i (n-1)d orbitalu. Ale pokud je (n-1)d orbital uzavřený a na ns orbitalu je elektronový pár, (n-1)d elektrony se v reakcích neuplatňují ani z části. I uplatnění 6 elektronů z orbitalu (n-1)d je výjimečné. Nejde jen o rostoucí kladný náboj centrálního atomu, ale i o prostorové důvody, zejména s ohledem na komplikovaný tvar d-orbitalů.
Anonym30257911.02.2013 18:48 Nahlásit
Takže třeba právě zmíněný zinek se v reakcích moc neuplatňuje, jelikož má d orbital uzavřený a na ns je elktronový pár?
Mezek11.02.2013 21:26 Nahlásit
Ne. Uplatňuje jen ten elektronový pár a vystupuje s ox. číslem II. Stabilita kompletní (n-1)d orbity brání využití těchto elektronů.
Přidat komentář do diskuze ▾