Tepelná elektrárna spálí přibližně 1 tunu uhlí k výrobě 1 MWh. Jeden z nejpoužívanějších způsobů,
jak zabraňovat znečišťování ovzduší oxidem siřičitým, který vznikne při spalování hnědého uhlí, je
zachycení oxidu siřičitého reakcí s vhodnou chemickou látkou (viz schéma 8 v úloze 3). Reakcí
vznikne energosádrovec, který je dále možné využít pro výrobu stavebních materiálů. Účinnost
tohoto způsobu odsíření je 95 %.
2. Vypočtěte, kolik kilogramů energosádrovce lze vyrobit ze zachyceného oxidu siřičitého
uvolněného spalováním uhlí při výrobě 1 MWh, kolik kilogramů enrgosadrovce je k odsíření třeba.
Odsiřovací reakce je nejspíš:
2CaCO3 + 2SO2 + O2 + 4H2O = 2CaSO4.2H2O + 2CO2
Z 1 molu S vznikne mol SO2 a nakonec mol CaSO4.2H2O
M(S) = 32,07; M(sádra) = 172,17.
Tuna uhlí obsahuje 15kg S, zachytí se m(S) = 15*0,95 = 14,25kg
m(sádra) = m(S)*M(sádra)/M(S) = 14,25*172,17/32,07 = 76,5 kg energosádrovce.
Stejným způsobem vypočteme potřebné množství CaCO3 o M = 100,09:
m(CaCO3) = 14,25*100,09/32,07= 44,47 kg CaCO3.
ještě jen k té rovnici...celou rovnici můžeš vydělit dvěma a celá ta rovnice bude vypadat tak nějak líp
a jinak počítáš naprosto stejně a i výsledky jsou stejný, jen mi to to někde ujelo o jedenu až dvě setiny :D
aby bylo jasno, síran vápenatá se v přírodě vyskytuje ve dvou minerálech - sádrovci a anhydritu. Sádrovec je dihydrát síranu vápenatého a má několik poddruhů, lišících se vzhledem. Anhydrit je méně častý a je bezvodým síranem vápenatým.
Sádrovec zahříváním ztrácí část vody a vzniká hemihydrát CaSO4.0,5H2O, běžně známý jako sádra.
Protože v odsiřovacích procesech vzniká síran vápenatý ve vodném prostředí, vzniká vždycky ve formě dihydrátu, proto se pro něj používá název energosádrovec s analogickým složením, jako má přírodní sádrovec.
