Když je léto a z těla se odpařuje pot (vlhkost/voda) tak se tím tělo ochlazuje. Stejně tak vše ostatní, pokud se odpaří voda, je k tomu potřeba energie, které se říká výparné teplo a toto výparné teplo je odebráno tělesu ze kterého se tekutina odpaří. Nejlépe je tento efekt pozorovatelný, pokud si namažeš ruce ethérem nebo lihem, ochlazení je pak vnímáno nervy v kůži jako chlad. Větší zima je také člověku, který je mokrý, apod.
Ono to jde říci i tak, že molekuly kapaliny (potu) s nejvyšší kinetickou energií se dokáží vytrhnout silám, které spojují s ostatními molekulami v kapalině. Tím pádem v kapalině zůstávají jen pomalejší (jakoby chladnější) molekuly. Tyto chladnější molekuly mohou být ohřívány tělesem (našim tělem), a poté, co získají víc energie, zase odletí a opět nechají na těle jen pomalejší molekuly. Při odletu se část jejich energie spotřebuje na odpoutání z kapaliny (skupenské teplo), část pohybové energie zůstane molekule i při pohybu vzduchem (teplota par).
Jen drobné doplnění k poslední Cenobitově větě: mokrému člověku bude větší zima jednak z důvodů již uvedeních ("aktivní" chlazení vypařováním vody), ale (je-li oblečený) taky proto, že promočené oblečení mnohem lépe vede teplo (dobře izolující vzduch ve struktuře textilu je nahrazen neizolující vodou) a tím výrazně usnadňuje ztráty tepla do okolí.
