Spisovný tvar je "třemi". Vyskytnou-li se ve větě vedle sebe číslovky "dvě" a "tři" v 7. pádu, bude každá z nich mít (pro někoho možná trochu překvapivě) jinou koncovku: "Mě nějakými dvěma třemi stovkami neuplatíš!"
Může být i třema - tam, kde mluvíme o částech těla, které tvoří duálové tvary. Ty se pak uplatní i u jiného počtu, než u (obvyklých) dvou, a číslovky tři a čtyři je v tom následují:
Brouk stál dvěma/třema/čtyřma/pěti/šesti nohama v kaluži.
Mimozemšťan mě pozoroval dvěma/třema/čtyřma/pěti/šesti očima.