Názvosloví solí - jak poznám, z jaké je to kyslíkaté kyseliny?

Anonym Nybyniv01.12.2024 20:51 Nahlásit
Když mám třeba:
NaNO3
tak je to jednoduché, protože vím, že Na je v prvním sloupci, tak má oxidační číslo I, takže to byla kyselina HNO3.

Ale když mám třeba:
Pb(NO2)2
tak jak to s jistotou vím? Pb může mít různá oxidační čísla, N může mít různá, tak jak vím, jestli to byla HNO2 nebo H2NO2? Možná že tenhle konkrétní případ není šťastný (existuje vůbec nějaká kyselina H2MO2?), ale když není jednoznačné oxidační číslo prvku X a mám sůl:
XMO3
tak jak vím, že kyselina byla HMO3 nebo H2MO3? Nebo podobně u:
XMO4
jak vím, že to byla HMO4 nebo H2MO4?

Odpovědi

Mezek01.12.2024 23:18 (Upr. 02.12.2024 08:56) Nahlásit
Kyselina H2NO2 neexistuje. Ale víme, že olovo je většinou Pb++. Na tohle olovo se vážou dva ionty kyseliny => Pb++(NO2)2--. Na každy ion NO2-přísluší jeden záporný náboj, který vznikl odtržením H+ z kyseliny HNO2 +- kyseliny dusité. A protože Pb++, musí být ionty NO2 v molekule dvakrát. Bude to tedy dusitan olovnatý.
Podobně NaClO je Na+ClO-, kde ClO-vznikne z kyseliny HClO - kyseliny chlorné a sůl je chlornan sodný. Zkus pojmenovat sůl K2ClO3 a Na3PO4.
Co zkusit tohle: KClO; KClO2; KClO3; KClO4
Napiš, čemu z toho nerozumíš a ještě to proberem.
0
Anonym Devaqof05.12.2024 21:38 Nahlásit
Dík za odpověď.
Tohle je jednouché, protože vím, že prvky v první skupině, takže má oxidační číslo I:
KClO - z kyseliny chlorné, takže chlornan draselný
KClO2 - z kysleiny chlorité, takže chloritan draselný
KClO3 - z kyseliny chlorečné, takže chlorečnan draselný
KClO4 - z ksyeliny chloristé, tahže chloristan draselný

Ale co třeba CoSeO3? Tam nevím oxidační číslo ani u Co, ani u Se. Jak píšu nahoře, nevím, jestli ta kyselina byla HSeO3 nebo H2SeO3.
Anonym Huqavog06.12.2024 14:00 Nahlásit
Čili jestli to správně chápu, tak při určování názvu ze vzorce mi nestačí nějaká mechanická byť třeba složitější pravidla, ale musím mít rozsáhlé všeobecné znalosti chemie, abych ty obtížné případy mohl řešit. Je to tak?
Anonym Dejamac06.12.2024 19:37 Nahlásit
Když tak koukám na tabulku s oxidačními čísly, tak u selenu čtu:
Se -II, IV, VI
takže vidím, že u toho CoSeO3 oxidační číslo VI nepřipadá v úvahu, protože už by tam mohlo být jen nula vodíků, a ta mínus dvojka asi nepřipadá v úvahu, to by vedlo na bizarní H8CoSe, což zřejmě není možné ani teoreticky. Tak to jsme řekněme vyřešili.

Ale co třeba CoClO3?
Cl má -I, I, III, IV, V, VII
Co má II, III
Takže podle oxidačních čísel připadá v úvahu jak HClO3, tak H2ClO3. Jak to poznám v tomto případě?
Mezek06.12.2024 19:48 (Upr. 07.12.2024 22:45) Nahlásit
V periodické tabulce zjistíš, že Se je pod S, má tedy podobné sloučeniny jako síra . Kobalt patří do skupiny železe - žlezo, kobalt,nikl. Tady se běžně vyskytují ox.č. +2 a +3. Zkusíme tedy Co(2+) a zjistíme, že na selen připadá 4+. Půjde o seleničitan kobaltnatý. Pokud je počet vodíků v kyselině lichý, je oxidační číslo centrálního atomu také liché a stejné je to u sudých vodíků a ox. čísel.
Anonym Xocekew06.12.2024 20:36 Nahlásit
Dík za odpověď. Byly to špatné příklady, konečně jsem ale přišel na správný.
"Pokud je počet vodíků v kyselině lichý, je oxidační číslo centrálního atomu také liché a stejné je to u sudých vodíků a ox. čísel." Jasně, ale to mi třeba u vzorce CuClO3 k určení názvu nepomůže.

Cl může mít -I, I, III, IV, V, VII
Cu může mít I, II

CuClO3 z kyseliny HClO3 (chlorečná - Cl tady má V, Cu má I), takže CoClO3 má název chlorečnan měďný.
CuClO3 z kyseliny H2ClO3 (chloričitá Cl tady má IV, Cu má II), takže CoClO3 má název chloričitan měďnatý.

Jak teda ze vzorce CuClO3 poznám, jaký má mít název?
Mezek06.12.2024 22:35 Nahlásit
Nepoznáš. Třeba Na2SO5 ti vyjde S(VIII) ale ve skutečnosti jde o peroxosíran sodný. Síra je tam sice VI, ale dva kyslíky tam jsou jako řetězec -O-O- (peroxid). Pokud se chceš chemií hlouběji zabývat, chce to nějakou literaturu, třeba i starší.
Anonym Paqolyd07.12.2024 20:04 Nahlásit
Ten tvůj příklad s tím CuClO3 taky není zrovna ideální. Sice nejsem bůh ví jaký chemik, tady by mě mohl mezek opravit, ale ta H2ClO3 podle mě vůbec neexistuje, natož nějaká její sůl, takže nějaký chloričitan asi nebude ani existovat. Prvky v 7.A skupině tvoří raději sloučeniny s lichým oxidačním číslem.
Anonym Dihejec07.12.2024 20:26 Nahlásit
Ano, já jsem si vygooglil, že neexistuje, ale o to tu nejde. Jde o to, že:

- ze vzorce a znalosti možných oxidačních čísel nelze v úplně všech případech určit název
- k určení vzorce je potřeba mít další znalosti
- názvosloví je teda nejednoznačné
- nicméně k tomu normálně nedochází

Je to tak?
Mezek08.12.2024 23:27 Nahlásit
V zásadě máš pravdu. Ale s tou nejednoznačením bych byl opatrnější. Pokud je látka častěji používána, ustálí se pro ni nějaký název, vycházející z její struktury. Ten se může změnit, když je struktura upřesněná. Tak nejběžnější kyselinou fosforu je kyselina fosforečná, dříve nazývaná ortofosforešná H3PO4. Ale existuje kyselina, dříve nazývaná metafosforečná HPO3. V současné době je prokázáno, že HPO3 je skupina, tvořící kruh - (HPO3)n , nejčastěji n=3 nebo 4 a název třeba (HPO3)4 - kyseliny cyklotetrafosforečná. Ale také lineární verze
H6P4O10 kyselina hexahydrogentetrafosforečná. V obou verzích má fosfor ox.č.5. A aby to bylo ještě zajímavější, existují kyseliny H3PO3 - kyselina fosforitá a H3PO2 kyselina fosforná. V obou případech je fosfor pětivazný, ale váže 1 nebo dva vodíky přimo na fosfor. Tyto vodíky nedisociují, takže jde o dvojsytnou nebo jednosytnou kyselinu. Tyhle podle názvu rozlišíme.
Přidat komentář ▾
Přidat odpověď ▾

Diskuze

Přidat komentář do diskuze ▾