Vlnová délka

Anonym Xasivow14.05.2022 20:07 Nahlásit
Jsem vyřízen z jednoho příkladu z fyziky. Prosím, nastíní mi někdo postup?

úloha:
Jaká bude vlnová délka, když anodové napětí klesne ze 100 kV na 5 kV?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Cenobita.15.05.2022 06:58 Nahlásit
zde se píše:

Rentgenové záření je ionizující elektromagnetické záření, proud fotonů, o energiích desítek eV až stovek keV a vlnových délkách v rozmezí 10-12 až 10-8 m (1 pm až 10 nm). Přirozenými zdroji rentgenového záření jsou hlavně hvězdy, uměle se získává v rentgence nebo v betatronu.

https://www.cez.cz/edee/content/microsites/rtg/k21.htm

ověření výpočtem:

Q=e=1,602176634e-19 C; náboj elektronu
h=6,62607015e-34 J*s; Plancova konstanta
c=3e8 m/s; rychlost světla
E1=100keV = 100e3 * 1,602176634e-19 C*V = 1,602176634e-14 J

E=h*f

c=λ*f

E=h*c/λ
λ=h*c/E
λ=6,62607015e-34*3e8/1,602176634e-14= 1,2407003090771575938486692472885e-11
λ1=10e-12 m
===

E2=10eV = 10 * 1,602176634e-19 C*V = 16,02176634e-19 J

λ=6,62607015e-34*3e8/16,02176634e-19= 1,2407003090771575938486692472885e-7
λ2=10e-8 m
===
Cenobita.15.05.2022 07:02 (Upr. 15.05.2022 07:34) Nahlásit
U1=100 kV = 100eV
U2=5 kV

kinetická energie elektronu:

E=A=Q*U

Q=e

E=e*U
E1=1,602176634e-19*100e3
E2=1,602176634e-19*5e3

λ=h*c/E

λ1=6,62607015e-34*3e8/(1,602176634e-19*100e3)=1,2407003090771575938486692472885e-11
λ1=12e-12 m
===

λ2=6,62607015e-34*3e8/(1,602176634e-19*5e3)=2,481400618154315187697338494577e-10
λ2= 2,5e-10 m
===
Anonym Xuxygis15.05.2022 09:53 Nahlásit
Snad by stálo za zmínku, že pokud se příklad skutečně týká rentgenky, pak rentgenka nemá žádnou svou vlnovou délku, vydává spojité spektrum různých vlnových délek. RTG záření tam vzniká jako brzdné záření po nárazu urychleného elektronu do anodového terčíku. Pro přesnost tam ještě může vznikat charakteristické záření podle materiálu terčíku, to se ale s napětím neposunuje a u rentgenek se s ním nepracuje.

Je zřejmé, že brzdné fotony RTG záření mohou dosahovat maximálně hodnoty energie letících elektronů, a to jen v případě, že by se veškerá energie elektronu přeměnila v jediný foton. Takových případů je ale zanedbatelně málo, drtivá většina fotonů má menší energii (větší λ). cenobitou vypočítaná λ pak má nanejvýš význam jako nejkratší vlnová délka ve spektru RTG záření.

Zadání je tedy poněkud zmatené, není z něj patrná fyzikální podstata toho, co chceme počítat. Mohlo by se také klidně jednat třeba o příklad na de Brogliovu λ, tam by to mělo aspoň jasný fyzikální význam. Tedy pokud mají nějaký význam vlny, které se šíří nadsvětelnou rychlostí a vlní se tam pravděpodobnost :)
Přidat komentář do diskuze ▾