Látkové množství

Anonym Jozebog18.03.2022 20:49 Nahlásit
Jaké látkové množství jodidu olovnatého vznikne při reakci 0,5 mol dusičnanu olovnatého a 0,6 mol jodidu draselného?

Pomůže mi prosím někdo? Postupoval jsem tak, že po vyčíslování rovnice jsem pouze počítal s O,5 mol, protože pouze 0,5 mol zreaguje, je má uvažuji správně? Děkuji předem

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Tysidaj18.03.2022 21:15 Nahlásit
S 0.5 mol čeho? Uvážil jste, že na 1 molekulu PbI2 jsou třeba 2 atomy I?

Napište celý výpočet, dotaz není srozumitelný.
Anonym Jozebog18.03.2022 21:27 Nahlásit
Ano. Když mám 0.5 mol Pb(NO3)2 a 0.6 mol KI, tak vím, že jodid draselný je v přebytku a zreaguje pouze 0,5 mol Pb(NO3)2 s 0,5 mol KI (protože 0,1 mol je navíc). Když mám rovnici Pb(NO3)2 + 2KI ---- PbI2 + 2 KNO3 , tak n(Pb(NO3)2) = n (PbI2)
Anonym Tysidaj18.03.2022 21:35 Nahlásit
Ano, n(Pb(NO3)2) = n (PbI2). Ovšem pozor, to byste potřeboval 1 mol KI! (a ten nemáte).
Anonym Tysidaj18.03.2022 22:02 Nahlásit
Vaše úvahy nejsou úplně mimo, jen je třeba vyjít z množství jódu (tzn. KI), který je k dispozici (v přebytku je vlastně Pb(NO3)2).
Mezek19.03.2022 07:30 (Upr. 19.03.2022 08:34) Nahlásit
Pro odpovídající vztahy látkových množství v rovnici aA + bB = cC + dD platí vztah
ξ = n(A)/a = n(B)/b = n(C)/c = n(D)/d mazývaný rozsah reakce. Rozsah reakce určuje ten reaktant, jehož zlomek je nejmenší. Z něj se vypočítají ostatní látková množství spotřebovaných reaktantů a vzniklých produktů. Pro tvoji rovnici
Pb(NO3)2 + 2KI = PbI2 + 2KNO3 ξ = Pb(NP3)2/1 = n(KI)/2 => 0,5/1 = 0,6/2 je nejmenší 0,6/2 = 0,3. Pak i n(Pb(NO3)2) = 0,3
a stejně tak n(PbI2)/1 = 0,3 i n(KNO3)/2 = 0,3.

Podrobněji tady: https://www.ontola.com/cs/ondi/etsfnb/stechiometrie-chemicke-reakce

OK?
Přidat komentář do diskuze ▾