Každé slovo jako podstatné jméno
Zdravím!
Vzhledem k tomu, v jaké míře se zde na Ontole objevují dotazy na určení slovního druhu nějakého slova bez jakéhokoli kontextu (dotazy typu "jaký slovní druh je po" apod., u kterých je potřeba zohlednit všechny možné případy použití výrazu), napadlo mě, zda vlastně nejde každé slovo použít ve větě tak, aby bylo podstatným jménem.
Jde o věty typu:
"Bavili jsme se o použití předložky 'nad'".
"'Vidět' považujeme za sloveso."
"Do sešitu jsem si napsal slovo 'zpívat'."
"Učitelka nám vysvětlila význam slova 'licoměrný'."
"Nevím, jak do němčiny přeložit spojku 'ani'".
Jde o poměrně okrajovou záležitost, kterou se mi nepodařilo najít v příručce. Pokud to chápu správně, žádné ze slov vyznačených pomocí apostrofů '' zde není použito obvyklým způsobem tvořícím význam, ale je na něj z hlediska smyslu věty nahlíženo jen jako na slovo jako takové, snad si rozumíme. "Přídavné jméno" nerozvíjí žádný předmět ani podmět, "předložka" se k ničemu neváže, "spojka" nespojuje větné členy ani celé věty, "slovesa" nevyjadřují dění ani chování žádného dalšího větného členu. Je tedy správná úvaha, že se v těchto a jiných podobných situacích vytrácí jejich obvyklý smysl a stávají se jen podstatnými jmény, jen předměty s vyprázdněným významem?
Děkuji všem za případné názory!
Vzhledem k tomu, v jaké míře se zde na Ontole objevují dotazy na určení slovního druhu nějakého slova bez jakéhokoli kontextu (dotazy typu "jaký slovní druh je po" apod., u kterých je potřeba zohlednit všechny možné případy použití výrazu), napadlo mě, zda vlastně nejde každé slovo použít ve větě tak, aby bylo podstatným jménem.
Jde o věty typu:
"Bavili jsme se o použití předložky 'nad'".
"'Vidět' považujeme za sloveso."
"Do sešitu jsem si napsal slovo 'zpívat'."
"Učitelka nám vysvětlila význam slova 'licoměrný'."
"Nevím, jak do němčiny přeložit spojku 'ani'".
Jde o poměrně okrajovou záležitost, kterou se mi nepodařilo najít v příručce. Pokud to chápu správně, žádné ze slov vyznačených pomocí apostrofů '' zde není použito obvyklým způsobem tvořícím význam, ale je na něj z hlediska smyslu věty nahlíženo jen jako na slovo jako takové, snad si rozumíme. "Přídavné jméno" nerozvíjí žádný předmět ani podmět, "předložka" se k ničemu neváže, "spojka" nespojuje větné členy ani celé věty, "slovesa" nevyjadřují dění ani chování žádného dalšího větného členu. Je tedy správná úvaha, že se v těchto a jiných podobných situacích vytrácí jejich obvyklý smysl a stávají se jen podstatnými jmény, jen předměty s vyprázdněným významem?
Děkuji všem za případné názory!
Odpovědi
Diskuze
V Čj. lze převádět pomocí přípon slova jednoho druhu na jiný slovní druh.
Wydygiz, řešil jsem stejnou otázku. Došel jsem taky k závěru, že se takhle použitá slova stávají podstatnými jmény. Mám dojem, že jsem to i někde četl, ale nemůžu si vzpomenout kde. Zkusím to někde najít.
Nazývá se to tam zpodstatnělé výrazy neohebné a jako příklady jsou uváděny tyto věty:
Každé proč má své proto.
Před a neděláme zpravidla čárku.
Mocné hurá zaznělo kolem.
díky moc za odpověď i za uvedení zdroje. Zmíněné příklady mi připadají dost silné na to, aby se z nich dalo vycházet i při posuzování mých vět. Děkuji vám tedy ještě jednou a přeji příjemný zbytek večera!