Příjmení Melen/Mellen je jedno z těch, u kterých bohužel opravdu nevíme. Pokud by to bylo příjmení české a psalo se jen s jedním -l-, pak by v úvahu připadal výklad Antonína Kotíka z nářečního apelativa melena, tj. „mlýn“. Máte i příjmení Melena. V příjmení Melen by došlo k odsunutí koncového -a kvůli přizpůsobení přirozenému rodu. Další možností podle Dobravy Moldanové je, že Melen stejně jako Meleš, Melín apod. vzniklo zkrácením rodného jména Melichar, které je obměnou hebrejského jména Melchior a vykládá se jako „král je světlo“. Toto rodné jméno je rozšířené v mnoha jiných jazycích, ovšem ve všech se píše pouze s jedním -l-. Při pátrání mezi cizími příjmeními jsme narazili i na vysvětlení z ženského rodného jména Melanie, to je řeckého původu a znamená „černá“, „tmavá“. I toto jméno je rozšířeno v mnoha evropských jazycích, ovšem také jen s jedním -l-. Dvě -ll- nacházíte v několika místních jménech – jedná se o názvy obcí Melle ve východních Flandrech (Belgie), Melle ve Francii, Melle v Německu u Osnabrücku a Melle v italském kraji Piemont. Jako asi nejpravděpodobnější se tedy jeví, že příjmení Mellen vzniklo jako obyvatelské, odvozené z místního jména obce Melle, odkud dotyčný nejspíše pocházel. V ČR je příjmení Melen nejrozšířenější v Kladně, celkem u nás najdete 265 jeho nositelů, formu Mellen pak nosí pouze 17 obyvatel.
