Proč se radioaktivní látka nerozpadne celá najednou?

Anonym Huvulod25.10.2017 22:03 Nahlásit

Odpovědi

Diskuze

Anonym Sewihoq26.10.2017 07:34 Nahlásit

Fyzika obvykle odpovídá na otázku, jak to funguje. Proč už je jen taková legenda kolem. Příroda se prostě chová tak, že pokud máme 1 radioaktivní částici, netušíme, za jak dlouho se rozpadne. Za sekundu, za tisíciletí, kdo ví. Víme jen, že je poloviční pravděpodobnost, že se rozpadne za dobu, které říkáme poločas.
Vaše otázka je podobná, jako byste se zeptal, proč, když hodíte současně miliardu kostek, nepadne na všech šestka.

Anonym Vogotew26.10.2017 09:38 Nahlásit

Určitá, byť pranepatrná pravděpodobnost, že na všech z té miliardy kostek šestka padne, ale existuje, ne?

Anonym Vuciguw26.10.2017 11:00 Nahlásit

Ta otázka smysl má. Jak to, že se vůbec jádra rozpadají s nějakou pravděpodobností (a ne všechna najednou)? Nebo jak to, že některý izotop má krátký poločas rozpadu, třeba ve vteřinách, a některý v miliardách let?

Cenobita.26.10.2017 11:54 Nahlásit

Pokud budeme do jádra některého atomu přidávat (nebo ubírat) neutrony, budou vznikat tzv. izotopy tohoto prvku. Ne všechny tyto prvky jsou stabilní, většina je nestabilních a nestabilita právě vyjadřuje jejich radioaktivitu, buď se rozpadnou nebo vyzáří nějakou částici. Obecně vzato není vůbec žádný prvek ani žádný izotop stabilní, jen jsou některé stabilní málo a některé stabilní hodně/velmi.

To, že mají izotopy různou stabilitu je nejspíš dáno tím, že buď má jádro nějaký energeticky výhodný nebo nevýhodný stav. Příroda vždy hledá jak se dostat do stabilního stavu, i radioaktivní rozpad je přechod od astabilního ke stabilnějšímu případně stabilnímu stavu.

Anonym Sewihoq26.10.2017 12:33 Nahlásit

Taková ta školní teorie zhruba říká, že s nárůstem velikosti jádra se mění poměr mezi odpudivou (elektromagnetickou) silou a přitažlivou silou mezi částicemi v jádře (silná jaderná interakce s krátkým dosahem, gluony). Prvním krokem je vytváření malých shluků, hrudek (2xP+2xN), které pak kvantově tunelují ven z jádra. Je to ale taková pomůcka, ve skutečnosti není jádro statický systém, podobně jako elektrony na oběžných drahách nejsou žádné kroužící planety.

Anonym Sewihoq26.10.2017 12:43 Nahlásit

Jo, ještě k tomu, zda existuje absolutně stabilní prvek. Jinak řečeno to znamená, jestli se rozpadá i samostatný proton (tedy jádro H), třeba s obrovským poločasem rozpadu. Je to takový evergreen mezi jadernými fyziky, a pokud se něco nezměnilo, tak nic podobného nebylo pozorováno. Nicméně otázka uzavřena není a čeká na potvrzení.

Anonym Sewihoq26.10.2017 12:51 Nahlásit

A ještě pravděpodobnost rozpadu - existuje určitá nenulová pravděpodobnost, že se třeba v nejbližší milisekundě rozpadne celá kulička vyrobená z radioaktivního uranu. Bez ohledu na poločas. Je to úplně stejné, jako s těmi kostkami.

Představte si jiný příklad - máte miliardu mincí - hodíte je a ty, kde padne orel, vyřadíte. To představuje ty radioaktivně rozpadlá jádra. Pak hodíte zbytkem znovu atd. atd. Každý hod představuje interval jednoho poločasu. Dokud bude mincí obrovské množství, bude orlů skoro přesně polovina. Až budete házet jen několika mincemi, začnou se poloviny víc lišit. Pokud házíte jednou mincí, nejste schopni vůbec předpovědět, kolik hodů budete potřebovat.

Přidat komentář do diskuze ▾