Nakonec ji pavouk opatří kulatým poklopem z vrstvy země a pavučinových vláken.
pavouk=podmět(po).....
Předem Dííííky.
Pavouk opatří = podmět s přísudkem.
Nakonec = kdy opatří? = příslovečné určení času
ji = koho co opatří? = předmět
poklopem = kým čím opatří = rovněž předmět
kulatým = jakým poklopem? = přívlastek shodný
vrstvy = z koho čeho? = předmět
země = jaké vrstvy? = přívlastek neshodný
vláken = koho čeho? = předmět
pavučinových = jakých vláken? = přívlastek shodný
Graf tady v políčku namalovat bohužel nejde.
Ráco, předmět se nemůže vztahovat k podstatnému jménu. Vždyť ty sama jsi slovo "země" označila jako přívlastek neshodný (zeptala ses "jaké vrstvy?" a ne "vrstvy koho čeho?" - a úplně stejný vztah je i mezi poklopem a vrstvou ("jakým poklopem?" a ne "poklopem z koho čeho?")
Předmět - objekt
- je rozvíjející větný člen; rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno
- vyjadřuje osobu ( Hledám Janu. ), zvíře ( Chová králíka ) nebo věc ( Čte časopis. ), které se slovesný děj přímo týká
- bývá vyjádřen podstatným jménem ( Čte román ), zájménem ( Zdraví vás ) nebo infinitivem (Schopen dosáhnout. )
- závisí na slovese nebo přídavném jménu a vytváří s nimi skladebnou dvojici ( Čte román. Čtoucí román. )
- ve skladebné dvojici je sloveso nebo přídavné jméno členem řídícím, nebo? řídí pád předmětu
- ptáme se na něj pádovými otázkami ( Koho ) co čte? Čte román. - 4. pád
- bývá nejčastěji ve 4. pádě, ale může být i v pádě 2., 3., 6., 7., ( 1.pád je vyhrazen pro podmět, 5.pád je vyhrazen pro oslovení )
- pokud se lze zeptat i jinak než pádovými otázkami, o předmět se nejedná
[( Přišli z lesa. - Z ( koho ) čeho přišli?, - Odkud přišli? - Větný člen z lesa je příslovečné určení místa.)]
- může být: - holý ( Čte román.)
- rozvitý ( Čte napínavý román. )
- několikanásobný ( Čte román a dopis. )
Zdroj: http://maturita.cz/cestina/gramatika/vetne_cleny.htm
