Příklady z chemie
Jak se prosím vypočítají tyhle příklady - "vypočítej hmotnost vody, která se rozloží při elektrolýze, jestliže vznikne 22.4 cm3 kyslíku ?"
A hmotnost sulfidu měďnatého, který vznikne z 3.81 g Cu ?
Vůbec nevím, jak se to počítá a je to dost důležité. Díky všem předem
A hmotnost sulfidu měďnatého, který vznikne z 3.81 g Cu ?
Vůbec nevím, jak se to počítá a je to dost důležité. Díky všem předem
Odpovědi
Diskuze
Cu -> CuS: molekula sulfidu měďnatého obsahuje právě jeden atom mědi. Když tedy budeme předpokládat, že z každého atomu mědi vznikne molekula sulfidu, pak vznikne tolik molekul sulfidu, kolik atomů mědi je k dispozici.
Veličinou, která určuje množství látky podle počtu částic, je "látkové množství" a její jednotkou je mol. Mol je takové množství látky, které obsahuje právě 6,022*10^23 částic (Avogadrova konstanta). Důležitou veličinou je hmotnost částic, pokud jsou všechny stejné. Z praktických důvodů ji poměřujeme relativně - kolikrát je daná částice těžší než 1/12 atomu uhlíku C(12). Tak atom kyslíku je přibližně 16x těžší, atom vodíku je přibližně stejně těžký, atom síry je přibližně 32x těžší. Mluvíme o relativní atomové hmotnosti Ar a běžně se pro atomy prvků uvádí v tabulce PSP. V molekule, složené z několika atomů, je relativní molekulová hmotnost součtem Ar všech atomů v molekule a označujeme ji jako Mr. 1 mol těchto 1/12 má hmotnost právě 1g, 1mol atomů kyslíku má 16x víc, tedy 16g, 1 mol atomu síry 32g a tak dál. Mluvíme o molární hmotnosti M, která má rozměr g/mol a platí, že M = Mr*1g/mol. A teď už k tomu příkladu:
1mol atomů Cu má hmotnost 63,55g, 1 mol molekul CuS má hmotnost (63,55 + 32,06) = 95,61g/mol.
Počet molů Cu, které máme k dispozici, vypočteme vztahem
n(Cu) = m(Cu)/M(Cu) = 3,81/63,55 = 0,06mol; jak jsme řekli, kolik molů Cu máme, tolik molů CuS dostaneme. Jejich hmotnost bude
m(CuS) = n(CuS)*M(CuS) = n(Cu)*M(CuS) = 0,06mol*95,61g/mol = 5,73g CuS.
Kyslík tvoří molekuly O2 a je plynem. U plynů závisí objem plynu jednak na látkovém množství a dále na teplotě a tlaku. Vztah těchto veličin udává přibližněstavová rovnice ideálního plynu. Z ní bychom zjistili, že 1 mol plynu má za "normálních podmínek" - 273,15K a 101325Pa objem Vm = 22,4dm3. Toho můžeme využít pro zjištění látkového množství:
n(O2) = V/Vm = 0,0224dm3/22,4dm3 = 0,001 mol O2
Z rovnice 2H2O = 2H2 + O2 vidíme, že 1 molekula kyslíku vznikne ze dvou molekul vody, látkové množství vody je tedy rovné dvojnásobku látkového množství vzmiklého kyslíku:
n(H2O) = 2*n(O2) = 2*0,001 = 0,002mol H2O. M(H2O) = 18g/mol
m(H2O) = 0,002*18 = 0,036g H2O se rozloží a vznikne 0,001 mol O2.
Stačí?