On to Cenobita vysvětluje nějak zmateně, a nevím zda správně.
Záleží především na tlaku nad hladinou, hydrostatickém sloupci kapaliny, velikosti a umístění otvorů. Tedy na rovnováze atmosferického tlaku a tlaku nad hladinou s ohledem na hydrostatický tlak.
Co je z toho vidět:
Neznáme tlak nad hladinou při zataženém víčku, asi mírný podtlak vůči atmosferickému, jinak by po propíchnutí vytékala voda déle. Při dělání dírek se deformuje obal dovnitř, voda vytéká, ale jen do té doby, nežli se obal vrátí do původního tvaru. To samé platí i o bublinkách, kde je opačný efekt. Nejsem si jist, zda v jednom případě vnikání vzduchu (bublinek) není způsobeno vlivem pohybu dolů. Tedy snížení hmotnosti vody "pádem" dolů.
Otvory dělá horizontálně, neb kdyby je dělal vertikálně, tak spodním bude voda vytékat, a vrchním dovnitř proudit vzduch (pokud budou od sebe dostatečně daleko). U velikosti těch otvorů a umístění na boku nádoby, záleží právě na povrchovém napětí. To zabrání současnému pohybu vody ven, a vzduchu dovnitř.
Se sycenou vodou by to nešlo. Tam se stále uvolňuje oxid uhličitý. Parciální tlak je vyšší nežli atmosferický.
Používá se to u napaječek pro pro drobná zvířata. Obrátí se sklenice s vodou na misku a úbytkem se voda v misce vniknutím vzduchové bubliny doplní.
Pokud se týká spojování proudů, tak za to může podtlak. Ve směru proudění působí tlak, kolmo k němu a v protisměru podtlak. Proud tedy strhává podtlakem okolní vzduch, a dostanou-li se dva proudy k sobě, podtlakem se přitáhnou, a potečou pak jako jeden. Na videu se vidět, že musí dát impuls (vykonat práci) aby k tomu došlo. A opačně, aby proudy oddělil.
Je to tedy jenom o proudění tekutin. Motat do toho povrchové napětí a gravitaci je nadbytečné.
Z Bernoulliho rovnice vyplývá, že tlak klesá s rostoucí rychlostí. Při velkém zúžení trubice, kde rychlost kapaliny značně vzroste, může tlak klesnout pod hodnotu atmosférického tlaku. Ve zúženém místě trubice vzniká podtlak, který se projeví tak, že kapalina do manometrické (tlakoměrné) trubice nevystoupí, ale naopak se do ní nasává vzduch. Tento jev se nazývá Hydrodynamické paradoxon.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrodynamick%C3%BD_paradox
Prostuduj si princip i trkače.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_trka%C4%8D