Antika

Antika, novodobé označení pro období rozvoje civilizací starověkého Řecka a Říma (a oblastí s nimi kulturně provázaných). Název pochází z latinského antiquus - starobylý. V antickém výtvarném umění, vědě, filosofii a politické teorii byly vytvořeny kulturní hodnoty, jež se staly základem evropské vzdělanosti a spolu s židovsko - křesťanskou tradicí se podílely na konstituování evropské civilizace.

Počátek antiky je kladen někdy do období krétské a mykénské kultury (15. a 16.stol. před Kristem), někdy do období až po úpadku této kultury ve 12. - 9. století před Kristem, kdy nastal v archaickém a klasickém období (8.-5. století před Kristem) rozvoj řeckých městských států. V období helénismu se antická civilizace šířila i na Předním východě.
Na řecké dědictví navazovali Římané, kteří postupně vytvořili z nevelkého městského státu rozsáhlou říši, Imperium Romanum. Konec antiky bývá kladen do 4. až 5. století po Kristu, nejčastěji do roku 476, kdy zanikla Západořímská říše.
V 16. až 17. století se pojmem antika označovaly jednotlivé umělecké předměty (zejména sochařské), pocházející z řeckého a římského starověku. V 18. století, od doby J.J.Winkelmanna, byl výraz antika používán pro označení souboru památek starého Řecka a Říma, které ztělesňují kulturní ideál antiky (vyváženost, harmonie a pod.)Současné filologické (klasická filologie) a historické pojetí antiky se rozvíjelo od 19. století, definitivně se prosadilo až na začátku 20. století.

Myslím, že nelze jmenovat postavy z antické doby, které bychom označili za nejvýznamnější, aniž bychom jiné nepodcenili, nebo neprávem nevynechali.
Tak je významnější básník Homér, nebo Gaius Julius Caesar?
Dáme přednost Hipokratovi před Ciceronem?
A co Archimedes a pokořitel Hanibala Kató starší?
Nebo Euklides ve srovnání se Senecou?
Zákonodárce Solón a historik Plautus?
Nebo snad dramatik Euripidés a filosof Platón, nebo Sókratés?
A sochař Feidias, nebo císař Traianus, jehož vojska se dostala až k Trenčínu?
Je to období snad i dvou tisíc let s mnoha velikány, tvůrci i krutovládci. Umíme jmenovat nejvýznamnější postavz z naší doby? Z toho dvou tisíc let po Kristu?

Pane Gandalfe, ty odpovědi jsou pro mne naprosto postačující, moc děkuju.

Rádo se stalo, moc mě těšilo, že jsem to pro Vás mohl udělat.....

Moc hezky zpracovane, hodi se take i jako odpoved na maturitni otazky o ANTICE.

Ostrov LEFKADA nejvýznamější básník,okolo 17 století.

Okolo .... to je složité, až v 18. století zde pobýval básník, lord George Gordon Byron. Ona totiž Lefkada se dostala do rukou Benátčanů, aby ji koncem 15. století jako jediný z Iónských ostrovů dobyli Turci. Benátkám se ostrov vrátil koncem 17. století. Lord Byron se zapojil do odboje proti nadvládě a zemřel v Řecku v Misolonghi jako národní hrdina.

Gandy: mé dějepisné znalosti jsou chabé a chuť hledat na netu žádná, ale říkám si: nebyl pokořitelem Hanibala spíš Scipio Africanus?

Publius Cornelius Scipio Africanus (236 př. n. l. – 183 př. n. l.), případně také Scipio Africanus starší.
v době druhé punské války, v níž dosáhl nesmrtelné slávy jako vítěz nad Hannibalem. Za to mu bylo uděleno přízvisko Africanus, často byl také nazýván římský Hannibal. Díky svým schopnostem vstoupil do historie jako jeden z největších vojevůdců starověku.
Cato spíš pořád mlel - "ostatně Kartágo musí být zničeno", ale nic nepodnikl - tlachal jeden.

Inu, Skarlettko, tak nějak to asi bude (teda bylo .....)

On Cato se nenarodil jako patricij, ale prosadil se jako statečný voják v r. 204 př.n.l. proti Kartagu v Hispanii pod velením Scipia Africana.

Byl quaestorem Scipiona staršího na Sicílii a v Africe. Aedilem byl r. 199 př.n.l. a v r. 198 př.n.l. byl praetorem na Sardinii.

Roku 195 př.n.l. se stal konzulem, pak odešel jako místodržící do Hispánie. V roce 184 př.n.l. se stal censorem, tento úřad zastával přísně, poctivě a velmi dobře, proto získal příjmení censorus. V letech 150 př.n.l. – 149 př.n.l. prosazoval zničení Kartága (třetí punská válka). Z tohoto období pochází i jeho slavný výrok: „Ceterum (autem) censeo Carthaginem esse delendam“ - Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.

Publius Cornelius Scipio Afrikanus porazil Hanibala v 2.punské válce v bitvě u Zamy. Catonova aktivita vedla ke 3.punské válce, která začla roku 149 př.n.l.

Nicméně v roce 149 př.n.l. Cato zemřel a tedy již k vavřínům kartaginským nedospěl. Vedení římských vojů se ujal konzul Lucius Marcius Censorinus, který reagoval na konflikt Kartaginců s Numiďany, spojenci Říma vyhlášením války. Kartaginci odpověděli omluvou a Řím reagoval požadavkem na zbourání města Kartága. To Kartaginci odmítli a začali zbrojit. Až v roce 147 př.n.l. připlul s římským loďstvem ke Kartagu Publius Cornelius Scipion Aemilianus (ten první Scipio, Afrikanus byl už 36 let po smrti a Cato už nebyl mezi živými dva roky) a kartaginský problém vyřešil jednou pro vždy.

Proto cítím označení Catona za tlachala přinejmenším jako málo spravedlivé.

:-))