Vaznost, ionty

Anonym Wadezan30.04.2014 15:16 Nahlásit
Ahoj, potřebovala bych poradit do školy. Mám srovnat vaznost prvních členů V.A, VI.A a VII.A skupiny s ostatními prvky. Vaznost bych vymyslela, ale nevím, jak to srovnat s ostatními prvky. Potom mám porovnat schopnost tvoření iontů mezi Na a K a mezi Cl a F. děkuju :)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Sajinoq30.04.2014 16:20 Nahlásit
Tak VII.A skupina jsou halogeny, které mají ve valenční vrstvě 7 valenčních elektronů, a protože mají vysokou schopnost si přitahovat elektrony a stabilní je mít 8 valenčních elektronů, tak si jeden přitáhou, a proto budou jednovazné (většinou). VI.A jsou chalkogeny, ty budou tvořit dvě jednoduché vazby nebo jednu vazbu dvojnou. A V.A skupina kolem dusíku je většinou třívazná, to znamená, že může tvořit 3 vazby, případně trojnou vazbu nebo další kombinace. Samozřejmě takový dusík má volný elektronový pár, a proto má schopnost například u takového NH4+ kationtu tvořit ještě jednu vazbu-donorakceptorovou...ale to jsou už zvláštní případy...
Jinak ty prvky ve vyšších periodách pak mají pak ještě d orbitál a jejich vaznost se může lišit.
Mezek30.04.2014 20:39 (Upr. 30.04.2014 20:41) Nahlásit
První členy těchto skupin mají k dispozici čtyři valenční orbitaly, mohou být tedy maximálně čtyřvazné. Pojem vaznost totiž znamená počet sdílených elektronových párů, tedy kovalentních vazeb (viz třeba Klikorka). Nepřechodné prvky třetí a vyšších period mohou být až šestivazné díky využití dvou nd orbitalů. Ještě vyšší vaznost mohou mít přechodné prvky využitím (n-1)d orbitalů.
Abychom byli konkrétní, čtyřvazný dusík je třeba v HNO3: Jeden kyslík je vázaný dvojnou vazbou, druhý kyslík je součástí skupiny OH a je tedy vázaný jednoduchou vazbou a třetí kyslík je také vázaný jednoduchou vazbou, dotovanou elektronovým párem dusíku. Trojvazný dusík je třeba v NO2 (oxidu dusičitém). Opět jeden kyslík dvojnou vazbou, druhý donor-akceptorovou vazbou dotovanou dusíkem. Čtvrtý orbital je obsazený jedním elektronem. Dimerizací na N2O4 se i tento elektron spáruje a dusík bude čtyřvazný. Trojvazný dusík je například v molekule N2 s trojnou vazbou a volným párem na každém dusíku, nebo v amoniaku. Vaznost bezprostředně nesouvisí s oxidačním číslem, na příklad v N2 má dusík ox. č. 0, v NO2 IV a v NH3 -III. Ale v těchto případech je vždycky trojvazný.
Přidat komentář do diskuze ▾