Rána při překonání rychlosti letadla je jen jedna nebo postupuje s trasou letadla?

Anonym Hacudyv05.09.2016 09:40 Nahlásit
Rána při překonání rychlosti zvuku letadla je jen jedna nebo to bouchá postupně po trase letadla?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Surugoc05.09.2016 16:10 Nahlásit
Myslím, že aerodynamický třesk se "táhne" s letadlem. Letadlo letící nadzvukovou rychlostí za sebou vytváří takový neviditelný kužel, kde se nespojitě mění tlak vzduchu. Pokud se tento kužel otře o nás, slyšíme sonický třesk. Náš kamarád o kilometr dál ho uslyší třeba za dvě vteřiny - podle toho, jak rychle eroplán letí.
Anonym Hacudyv05.09.2016 17:34 Nahlásit
Anonym Surugov Děkuji za odpověď Doufám že máš pravdu Hádal jsem se v hospodě a tam mi řílali že to bouchne jen jednou(já tvrdil že né) když letadlo překoná nad. rychlost Díky
Anonym Lavydyq06.09.2016 19:23 Nahlásit
Jenže úvaha i jinak. Je to rána při překonání rychlosti zvuku. Což tedy letadlo překonává jen 1x. A tuto jedinou ránu slyší oslabenou i postupně vzdálenější okolí. Pokud by vznikala stále znovu, pak bychom slyšeli ne 1 ránu, ale - trvalé zeslabující kdovíco.
Anonym Hacudyv07.09.2016 08:30 Nahlásit
Anonym Lavydyq Kdyby rána byla jen jedna tak by letadlo překonalo rychlost zvuku nad oceánem a pak by mohlo letět nad obydleným územím když by to už nebouchalo Promiň ale asi nemáš pravdu Co si o tom myslíte ostatní co se trochu zajímáte o letadla za vysvětlení děkuji
Anonym Surugoc07.09.2016 19:09 Nahlásit
Myslím, že se často tvrdí, že třesk vzniká pouze při překonávání M=1, ale já i dál věřím, že ten kužel s rázovou vlnou na povrchu (spíš s nespojitým průběhem tlaku - z vnější strany přetlak, pod sukénkou podtlak) si letadlo při nadzvukové rychlosti táhne trvale za sebou. Úhel sukénky závisí na rychlosti - čím rychleji letí, tím ostřejší úhel. Při M=1 by to teoreticky byl takový plochý talíř, kolmý k vektoru vzdušné rychlosti. Jenže není moc výrazný, protože v oblasti transsonických rychlostí není ostrý zlom. Rychlost obtékání letounu je v různých místech různá, takže jako celek letí letadlo třeba subsonickou rychlostí, ale některé jeho části jsou už obtékány nadzvukově. Přitom se skokově mění aerodynamické síly (vztlak, odpor) a letadlo může ztratit ovladatelnost nebo se mechanicky rozlámat, pokud by s tím konstruktéři nepočítali..
Anonym Surugoc07.09.2016 20:03 Nahlásit
Ještě pro doplnění - přetlak na povrchu sukničky běžně dosahuje desítky až stovky Pa, pod sukničkou bývá obdobný podtlak. Někdy se kvůli svému tvaru nazývá N-vlna
Anonym Tuwosoq07.09.2016 20:43 Nahlásit
Tento dotaz ilustruje, jak se někdy věda a víra potkávají. Stačí, že se dostatečně široce rozšíří názor o třesku pouze v krátkém okamžiku překonávání zvukové bariéry a lidé už to šíří dál. Jako nějací falešní proroci. Skoro nikdo si to neumí sám dokázat, a tak prostě věří tomu, co někde přečetl. Podobně se někdy mluví o víře v souvislosti s mechanismem globálního oteplení, původu homosexuality, zásad zdravé výživy nebo třeba přenašečů boreliózy...
Anonym Tuwosoq08.09.2016 18:56 Nahlásit
Ono to vlastně nebouchá, jen letí krajinou ta tlaková vlna za letadlem, a tam kde právě prolétá, slyší lidé třesk. Říkat, že to bouchá stále nevystihuje podstatu děje. To je, jako byste řekl, že hrom bije stále, protože když letí rázová vlna krajinou (ne nepodobně aerodynamickému třesku) slyší ji lidé v různé časy. Říct ale, že blesk bouchá stále, nesvědčí asi zrovna o správné volbě slov. Rozdíl je i ten, že zatímco letadlo přikrmuje svou rázovou vlnu trvale, takže podél trasy neslábne, blesk (jeho teplota) ji jednorázově vytvoří a se vzdalováním zvuk postupně slábne.

Když jede rychlá loď po rybníce, šíří se od ní šípovité brázdy směrem k břehům. Jak loď jede, jede jakoby i brázda podél pobřeží, a kdo plave v tom místě, toho zhoupne.
Přidat komentář do diskuze ▾