Bronstedova teorie kyselin a zasad + dalsi teorie

Anonym Tibanob03.12.2017 18:59 Nahlásit
Jak je to napriklad s NaOH, HCl a dalsimi zasadami a kyselinami podobneho typu... halogenkyseliny a hydroxidy podle Brosteda

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek04.12.2017 14:50 Nahlásit
Arrhenius rozlišoval kyseliny - látky které obsahovaly vodík, relativně snadno nahraditelný kovem, a zásady, které obsahovaly skupinu OH-. Jejím uvolněním a následnou reakcí uvolněné OH- s H+ kyseliny došlo k neutralizaci.
Bronstedova teorie kyselin a zásad základní postulát Arrheniovy teorie zjednoduší: kyseliny jsou látky, které mohou uvolnit proton (H+), zásady jsou látky, které jej mohou vázat. Podle Arrhenia se amoniak stal zásadou reakcí s vodou, zatím co podle Bronstedovy teorie je zásadou samotný amoniak. Tak reakce Amoniaku s HCl - neutralizace probíhala ve dvou krocích:
NH3 + H2O = NH4OH => NH4OH + HCl = NH4Cl + H2O. My ovšem víme, že amoniak reaguje s chlorovíkem i bez přítomnosti vody, v plynné fázi: NH3 + HCl = NH4Cl. Podle Bronstedovy teorie jde o neutralizaci, podle Arrhenia nikoli.
Zásadní novinkou, kterou přinesla Bronstedova teorie, jsou konjugované páry. Podívelme se podrobněj na amoniak. Ten je schopný vázat H+ za vzniku amonného iontu NH4+. Amoniak je tedy zásadou. Naproti tomu je amonný ion schopný proton opět uvolnit, amonný ion je tedy kyselinou. Zásada se tedy přijetím protonu stává kyselinou a takto vzniklá kyselina se uvolněním protonu stává zásadou. Dvojici látek, které se liší jen obsahem vodíkového iontu, nazýváme "konjugovaný pár". Disociační konstanty konjugovaného páru jsou spolu vázány iontovým produktem vody: Ka*Kb = Kw = 10^-14 nebo
pKa + pKb = 14. Takže opět náš amoniak: pKb(NH3) = 4,75 => pKa(NH4+) = 14 - 4,75 = 9,25.

Stačí?
Přidat komentář do diskuze ▾