| Nahlásit

Chemie - otázka Be, Mg... a jejich valenční elektrony - prosím pomozte

Prvky Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra:
A) patří do skupiny alkalických kovů
B) jejich atomy mají o dva valenční elektrony více než předcházející atom ze skupiny vzácných plynů (tuto odpověď totálně nechápu a v otázkách na 1-lf je vyznačená správně)
C) patří mezi s2 - prvky
C) jsou méně reaktivní než s1 prvky (vážně?)

prosím mohl by mi někdo vysvětlit co znamená ta odpověď b? já tomu nerozumím a připadá mi špatně vznácné plyny jsou v VIII.A skupině takže by měli mít 8 valnčních elektronů ne a ty prvky II.A skupiny jen 2 což jejich rozdíl je 6? já jsem zmatena...
Témata: chemie
Diskuze
(Upr. 12.11.2019 15:19) | Nahlásit
Ad B) Mohlo by to být maximálně chápáno tak, že valenční vrstva je ta poslední, popř. poslední, a tak pokud přidáváme elektrony, vždy je přidáváme nejdříve do vrstvy valenční, pokud zaplníme orbitaly, vytváříme další vrstvu. Ale je to minimálně zavádějící a spíše bych to viděl na chybu, nebo špatně formulovanou odpověď.

Ad D) Vážně. Mají vyšší ionizační energii.
| Nahlásit
A - nikoli, jde o prvky alkalických zemin - 2.skupina PSP
Skupina vzácných plynů má výstavbu slupky ukončenou. Prvky 1. skupiny - s1 mají jeden valenční elektron, 2 skupiny 2 a tak dál, pokud nejde o d-prvky. Inertní (vzácné)plyny mají 0 valenčnáích elektronů. Konfigurace ns2 np6 je konfigurace vzácných plynů, výstavba slupky je ukončená a důsledkem je vysoká ionizační energie. Proto zejména lehčí prvky této skupiny nereagují vůbec a těžší prvky (Kr a vyšší) až po energeticky náročné excitaci. Proto mohou reagovat jen se silně elektronegativními prvky (F,O).
Opravdu jsou méně reaktivní než s1 prvky téže periody. Porovnej třeba reaktivitu Na - Mg.
(Upr. 12.11.2019 18:05) | Nahlásit
To je pravda, asi je to možno chápat i takto, přeci jen někdy se dává valenci za synonymum mocenství. Pak by to dávalo smysl. V angličtině by to možná bylo jasnější z definice "valence number" než z těch definic českých SŠ učebnic, kde by to tedy vlastně odpovídalo těm 8 valenčním elektronům.

Smutnější pak je, že ty učebnice, které modelovky na konci doporučují, by také odpovídaly definici, která by tuto odpověď označila jako nesprávnou.
| Nahlásit
Děkuji vám za odpovědi, občas se v modelovkách stane, že je to trošku matoucí. Mohli byste mi to vysvětlit trochu blíže tu odpověď B - nebo spíš více jako pro blbce, protože já si to normálně se svými znalostmi nedokážu odůvodnit, proč to je správně - nebo jestli by se dalo říct, že kolegové, co tvořili učebnici se přepsali a odpověď není správně (protože to už se mi také stalo).
| Nahlásit
Mezek ti ve své odpovědi odůvodnil správnost té odpovědi. Stejně mnoha způsoby lze odůvodnit jeji nesprávnost.
| Nahlásit
Odpověď ti asi nejlíp dá tabulka:
1per. H 1s1........................................................He 1s2
2per. Li 1s2 = [He] 2s1; Be [He] 2s2............................. Ne 1s2 2s2 2p6 nebo [He] 2s2 2p6
3per. Na 1s2 2s2 2p6 3s1 = [Ne) 3s1; Mg [Ne] 3s2................. Ar [Ne] 3s2 3p6
Každá perioda začíná konfigurací [X] ns1 a končí konfigurací vzácného plynu [X] Y ns2 (n-1)d10 np6
pokud jde o periodu 4 a vyšší. U 6 a vyšších period přistupuje ještě (n-2)f14.
Uplná konfigurace vzácného plynu je uzavřená, energeticky zvýhodněná a proto se užnemění, neúčastní se reakcí. Naopak kyselinotvorné prvky se ji snaží dosáhnout doplněním obsazení orbitalů. Stabilita vzniklého iontu klesá s velikostí zéporného náboje iontu. Srovnej třeba Cl-, S--, P(3-).
| Nahlásit
Já bych to b) moc nekomplikoval, jako první (ne úplně přesné) přiblížení si můžeme představit, že každý atom má tolik elektronů, jako protonů, a tyto se usazují na jakési vrstvy kolem jádra. Té nejvyšší říkejme valenšní, protože jen díky ní se uskutečňují chemické vazby. Každá z vrstev může pojmout určitý maximální počet elektronů, v první vrstvě 2, dále vždy 8 (opakuji, je to trochu zjednodušené). Pokud tento "oktet" zaplníme, je atom velmi energeticky úsporný, a jakékoliv manipulace s jeho povrchovými (valenčními) elektrony požadují dodat hodně energie. Protože veškeré chemické vazby se dějí přes elektronové interakce, jsou takové prvky netečné, inertní.
Jako příklad vezměme třeba Argon, netečný plyn. Prvek, co má o 2 protony (i dva elektrony) více je vápník, jenže ty dva osamělé valenční elektrony v nejvyšší vrstvě vytváří málo energeticky úspornou konfiguraci, tak je docela ochotně zapůjčí někomu, komu zase 2 elektrony v poslední slupce chybí, třeba kyslíku. Vznikne tak molekula CaO, kde kyslík ukradl elektrony vápníku a nabil se tedy záporně, zatímco obraný vápník má kladný náboj. Díky elektrickým přitažlivým silám tedy drží Ca a O pohromadě docela pevně. Ještě jednou opakuji, je to hodně zjednodušené, jen první přiblížení, ale na pochopení principu je to vhodnější, než řešení kvantově mechanických rovnic.
| Nahlásit
Aha, už to chápu, ale nikdy by mě to nenapadlo. Děkuji vám moc.
| Nahlásit
:(
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek