Příklady z chemie
Kolik g vody vznikne, shoří-li 24 g methanu? Methan Mr=16.
Kolik gramů chloridu stříbrného se vyloučí, jestliže smícháme 140 ml roztoku dusičnanu stříbrného o koncentraci 0,1 mol/l a 140 ml roztoku chloridu sodného o koncentraci 0,1 mol/l. (dusičnan stříbrný Mr=170, chlor Ar= 35,5, stříbro Ar=108, Sodík Ar=23)
Chromit (FeO.Cr2O3) obsahuje 20% hlušiny. Z kolika tun této rudy se vyrobí 6.5 t chromu? Fe Ar=56, O Ar=16, Cr Ar=52.
- to mi vyšlo 22,4. není to moc?
Kolik mililitrů kyslíku vznikne tepelným rozkladem 10 g oxidu rtutnateho? Rtut Ar= 206,6. Kyslik Ar=16.
- to mi vyšlo 1, 008 litrů.
Kolik g vodíku vznikne, rozložíme - li 4,5 g vody elektrickým proudem? H Ar=1, O Ar= 16.
- to mi vyšlo 5,6.
Děkuji všem za pomoc:)
Kolik gramů chloridu stříbrného se vyloučí, jestliže smícháme 140 ml roztoku dusičnanu stříbrného o koncentraci 0,1 mol/l a 140 ml roztoku chloridu sodného o koncentraci 0,1 mol/l. (dusičnan stříbrný Mr=170, chlor Ar= 35,5, stříbro Ar=108, Sodík Ar=23)
Chromit (FeO.Cr2O3) obsahuje 20% hlušiny. Z kolika tun této rudy se vyrobí 6.5 t chromu? Fe Ar=56, O Ar=16, Cr Ar=52.
- to mi vyšlo 22,4. není to moc?
Kolik mililitrů kyslíku vznikne tepelným rozkladem 10 g oxidu rtutnateho? Rtut Ar= 206,6. Kyslik Ar=16.
- to mi vyšlo 1, 008 litrů.
Kolik g vodíku vznikne, rozložíme - li 4,5 g vody elektrickým proudem? H Ar=1, O Ar= 16.
- to mi vyšlo 5,6.
Děkuji všem za pomoc:)
Odpovědi
Diskuze
n(AgNO3) = c*V = 0,1*0,14 = 0,014; n(NaCl) = 0,1*0,14 = 0,014 = n(AgCl)
m(AgCl) = n*M = 0,014*143,5 = 2,009g AgCl
3: M(chromit) = 224kg/kmol; v kilomolu chromitu jsou 2Cr = 104kg
m(chromit) = (m(Cr)/(2*M(Cr)))*M(chromit) = (6500/104)*224 = 14tun chromitu.
m(ruda) = m(chromit)/w = 14/0,8 = 17,5tuny.
4: To ti vyšlo dobře. Ale postrádám v zadání podmínky - teplotu a tlak. Výsledek odpovídá standardním podmínkám (101325Pa, 273,15K)
5: Koukám, že u vás přestal platit zákon zachování hmoty. Hmotnost vodíku je větší než hmotnost vody ze které vzniknul?
m(H2) = M(H2)*m(voda/M(voda) = 2*4,5/18 = 0,5g, že?
1: Z molu methanu vzniknou 2 moly vody. M(H2O) = 18
n(voda) = 2*24/16 = 3moly; m(voda) = n*M = 3*18 = 54g.
OK?
n(O2) = n(HgO)/2 = 0,02246 mol O2
V = n*R*T/p = 0,02246*8,314*273,15/101325 = 0,000503m3 = 0,503dm3. Já i kolegyně jsme patrně zapoměli na molekulární kyslík O2.
mám problém s jednou otázkou poradíš? zatím díkes.
otázka zní: Pavel měl v tatínkově garáži zařízenou malou chemickou laboratoř. Jednou o prázdninách neměl právě co na práci a začal se zabývat
starými lahvičkami s chemikáliemi. Přitom objevil tři skleněné láhve, v nich byly neznámé kapaliny.
Nejprve použil Pavel UIP a zjistil, že ve všech kapalinách se zbarvil červeně. Potom z každé láhve odlil trochu kapaliny do tří kádinek, které očísloval 1,2,3.
V první byla bezbarvá kapalina podobné hustoty jako H2O. Když do ní Pavel vhodil kousek zinku, začali z ní unikat hnědé plyny.
V druhé kádince byla lehce žlutě zbarvená kapalina podobné hustoty vody. Co je zajímavé, že byl velice štiplavý zápach, který z kádinky vycházel. Ze zvědavosti vhodil do kádinky kousek zinkového plechu, z kádinky pak unikaly bezbarvé bublinky plynu.
Nakonec Pavel šel ke třetí kádince, kde byla bezbarvá kapalina, její hustota připomínala jako olej. Do kapaliny ve třetí kádince vhodil kousek papíru. Ten nejprve zčernal a pak se úplně rozpustil.
Poradíš co Pavel našel za kapaliny? A napíšeš jejich chemickou rovnici?
moje teorie:
1. by mohla jít o methan
2. něco s CO2. takže si myslím že nějaká kyselina by mohla jednat.
3. nějaká žíravina myslím si že je to HNO3. nevím to jistě protože jeho struktura by měla připomenout olej. Nevím si fakt rady.
díky předem
2: Šlo patrně o HCl. Štiplavý zápach přísluší právě chlorovodíku, který se zvolna uvolňuje z koncentrovanějších roztoků. Po vhození Zn se rozběhla reakce: Zn + 2HCl = Z7nCl2 + H2
3:Nešlo o HNO3, papír by se barvil žlutě. Navíc i velmi koncentrované roztoky HNO3 nemají olejovitý charakter. Šlo o koncentrovanou H2SO4, která působí uhelnatění organických látek díky vysoké afinitě k vodě.
seš moc dobrej :)
mám pro tebe zálubnou otázku, ale dosti bláznivá...
otázka zní:
co vznikne, když použijeme všechny prvky v PSP tabulce, kromě radiačního prvku!?
Domnívám se že by to neuneslo a vybuchlo :0D
Nějakej laik by mohl otrávit díky HCl a H2S. ano myslím že by pohrál s H2SO4, smíchal by nějaké potvory a nakonec mu vznikla plynovej sulfan :D
HCl + HNO3= to mi něco připomíná... Je to Lučavka královská? mamka to nepotěší když jí synek rozpustí zlato, to celé potrženo ,,katastrofa''
Je jiné rozpouštědlo na zlato, kromě Lučavky královské? děkuji předem...
A k té předchozí otázce - smysl nechápu. Jednak by takovou směs nešlo dost dobře připravit, některé prvky jsou totiž plynné. jiné pevné s různým charakterém. A zcela vyjímečně kapalné. Základní znalost chemie říká, že přednostně a bouřlivě by reagovaly halogeny s alkalickými kovy a kovy alkalických zemin, následovaly by chalkogeny s prvky 2 a 3. skupiny. Bouřlivá reakce by asi přerušila další míchání.
Ale předmětem chemie je příprava požadovaných látek a zkoumání jejich vlastností, nikoli postupy, které popisuje Zdeněk Jirotka v Saturninovi: "A zaměstnanci vyskákali okny, když na dotaz co vznikne, odpověděl Ví bůh, a oni rozuměli Výbuch".
Když máš tak chytrou hlavičku, co kdybys vynalezl lék proti rakovině? Ještě bys dostal Nobelovku, která se dává každý rok!
učení není jenom o tom, že se šprtáme a pak se v něčem neuplatnujeme. Posílá Eri :)
n=N/NA
což NA je avogadrova konstanta 6,022.10 23 mol-1
a jak zjistíme N?
třeba, dávám jeden příklad: Jaká je hmotnost 6,023.10 22 molekul SO2?
a jak a kde se vzalo to číslo 6,023.10 na 22?!
děkuji předem za vysvětlení :)
Velcí chemici se dohodli, že hmotnost částic (atomů, molekul, ale i protonů a neutronů) se bude vyjadřovat relativně. Tahle dohoda má historické důvody a pochází z doby, kdy přístrojový aparát nedovoloval změřit hmotnost jednoho atomu nebo molekuly. A protože má technické výhody, dodržuje se dodnes.
Výsledkem této dohody je relativní atomová hmotnost Ar, která říká, kolikrát je částice těžší (nebo lehčí) než 1/12 atomu izotopu uhlíku (12)C. Obdobou je relativní molekulová hmotnost Mr. Lze snadno dokázat, že relativní molekulová hmotnost je součtem Ar všech atomů v molekule. Relativní molekulová hmotnost je tedy poměr mezi hmotností molekuly nebo atomu a 1/12 hmotnosti atomu (12)C - izotopu atomu uhlíku s 6 protony a 6 neutrony. Relativní atomové hmotnosti se běžně uvádějí v tabulce periodické soustavy prvků a tedy s její pomocí lze spočítat relativní molekulovou hmotnost jakékoliv látky, známe-li její sumární vzorec.
Součástí uvedené dohody bylo i to, že 6,022*10^23 atomů uhlíku (12)C má hmotnost 12g. A současně byla stanovena jednotka množství látky, která má právě 6,022*10^23 molekul nebo atomů s názvem "mol". 1/12 (12)C má tedy hmotnost 1g. Hmotnost 1 molu látky má tedy hmotnost 1g*Mr = M a běžně ji nazýváme "molární hmotnost". Zatím co Mr je bezrozměrné číslo (poměr dvou hmotností, molární hmotnost - hmotnost 1 molu - má rozměr g/mol. Pokud množství látky vyjadřujeme v molech, mluvíme o "látkovém množství n. Z toho, co jsme si vysvětlili, plyne:
n = N/NA = m/M => N = NA*m/M kde m je hmotnost látky, M je její molární hmotnost (M = Mr*1g/mol) a NA je Avogadrova konstanta.
Předpokládám, že v posledním odstavci tvého dotazu jde o překlep. Pokud ti šlo o hmotnost 6,022*10^23 molekul SO2, tedy 1 molu SO2, spočteš ji snadno s pomocí PSP, přibližně:
M = (32 + 2*16)*1g/mol = 64g/mol. A pokud nešlo o překlep, pak počet molů vypočteš podle první části vztahu pro látkové množství:
n = 6,023*10^22/6,022*10^23 = 0,10002; m = n*M = 0,10002*64 = 6,4011g.
Stačí?
víte, právě začínám s chemií :0D
v osmé třídě nic a ted najednou tento rok v devítce, předbíhám látku rozumíte? to je ten zmatek co a jak... :0D velmi děkuji, že jste strávili na tom svůj čas :)
Chodím sem hlavně kvůli těm, kdo se o chemii zajímají. Jen není poznat, kdo předkládá zadání ze zájmu a chce způsob řešení pochopit a komu jde jen o řešení domácího úkolu.
Takže sem klidně přijď, kdykoli budeš potřebovat. V nejhorším se nedočkáš odpovědi.
co způsobuje kyselost v iontů a zásaditost v iontů?
a ještě něco: když není hlavní skupinou -OH proč je na konci ,,al'' a není ,,ol'', od čeho je odvozeno to ,,al'' ? (substitučný princip)
př. 2-hydroxypropanal
H H H O
| | | //
H-C-C-C
| | H
H OH
-c=O
H
proto ,,al''?
myšlení: pokud je vázáno neodděleně OH tak bude na konci přípony ,,ol''
když jsou rozděleně tak ,,al'' ?
Přípona -al pochází z názvu aldehyd. Aldehydická skupina je koncová skupina řetězce, ve které je na koncovém uhlíku vázaný vodík a vedle něj kyslík dvojnou vazbou (viz wikipedia, propanal). Pokud je kyslík vázaný dvojnou vazbou na některý uhlík uvnitř řetězce, jde o keton (wikipedia, aceton).
Poloha skupiny před názvem se používá, pokud je v řetězci jen jedna skupina, před příponou, pokud je víc skupin, které vyžadují označení polohy.
no jo to víš, koupila jsem knížku o chemii (Názvosloví organické chemie). Nudím se, tak to probírám doma, proto některé termíny rozumím i ne!
velmi díky!
http://www.ulozto.cz/1840994/pacak-zaklady-org-chemie-zip
no a ted se ti zeptám jestli:
7,7-bis(2,4-dimethylhexyl)-3-ethyl-5,9,11-trimethyltridekan = bomba? uviděla jsem to v knížce a mě by to zajímalo :)
nebo je to jedovatá látka a ne přímo bomba?
sestavila jsem to na molekulární stavbičce, zajímavé...
Pokud tím "=bomba" myslíš výbušninu, tak o bombu určitě nepůjde. Molekula neobsahuje nic, co by fungovalo jako okysličovadlo. Sama by se třeba zahřátím sice rozložila, ale nevzniknul by nijak velký objem plynů, rozložila by se na nějaké uhlovodíky.
Pokud se jedovatosti týká, patrně půjde, vzhledem k molární hmotnosti, o pevnou látku. Ta má sice složitou strukturu, ale neobsahuje žádné aktivní skupiny jako -SH, -NH2, -NO2 nebo alespoň -OH nebo -COOH. Podle mého odhadu by se její vlastnosti za normální teploty měly podobat parafinu. Ale znova - je to můj odhad a moje znalosti v organice jsou velmi kusé.
Mám pre tebe zálubnou otázku, která mě motá hlava. Otázka se týče ozonu!
Otázka zní: Ozon je pre nás nebezpečný hl. pre plíce! Jak to, že máme v těle ozon, který nás nezabijí? Ono ten ozon se rozloží v těle, jako bílé krvinky. Prostě máme prej v těle ozon, který nás nezabijí, ale jiný ozon př. ze stratosféry ( tam se moc nedostaneme :0D ) nás zabije. Proč se tento jev je tak složitý a nepochopitelný!!!
Díky za odpověd. :) SIA
Něco zajímavého som narazila, je to taky pre tebe otázka, jestli je to pravda. takže...
Při hodině matematiky som sa dívala na otevřené okno, místo abych dávala při hodině pozor!
Zrovna svítilo sluníčko. Viděla som jak se zvedají prachové částice. Myslím si, že když svítí sluníčko, dodává energii, aby prachové částice se zvedaly. Když sluníčko nesvítilo, neviděla som ty prachové částice.
Je pravda, když svítí sluníčko (nebo velice hřejivá lampička) můžeme vidět prachové částice, ktoré nemůžeme spatřit normálně za dopoledního času, kdy sluníčko moc nesvítí (nebo je za mrakem)?
Svítilo zvedaly sa, když nesvítilo, klesly. Podle mé domněnky můžeme určovat jak sa Slunce vypadá, jakou má vlastnost. :0D
Když začal vítr zvedat, přitahoval prachové částice ven, ani som neměla ponětí, že venku fouká vítr...
Ale domyslela som si, jestli doopravdy fouká vítr venku?! (nedívala jsem nakonec ven jestli doopravdy vítr foukal. Pomocí prachovému částici som věděla.) heheh
no myslím, že na to najdeš odpověd během jedné minuty. Ale stejně díkes :)
pH = -log(c(H3O+)) => c(H3O+) = 10^-pH = 10^(-2,3) = 0,00501mol/dm3
Po zředění bude nový objem V' = 3*V. Ze vztahu pro koncentraci:
c = n/V; látkové množství vodíkových iontů se ředěním nemění, takže:
c'(H3O+) = n/V' = n/(V*3) = (n/V)/3 = c/3 = 0,00167mol/dm3 H3O+
OK?
2HgO = 2Hg + O2; M(HgO) = 222,6 n(HgO) = 10/222,6 = 0,04492mol
n(O2) = n(HgO)/2 = 0,02246 mol O2
V = n*R*T/p = 0,02246*8,314*273,15/101325 = 0,000503m3 = 0,503dm3. Já i kolegyně jsme patrně zapoměli na molekulární kyslík O2.