titrace - priklad 2

Anonym Ficepuz10.11.2015 20:18 Nahlásit
Takže ti ten příklad vyšel kolik? já jen abych věděla, jestli mi to vyšlo dobře či ne.
ty rovnice jsou mi čím dál jasnější :)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek10.11.2015 21:24 Nahlásit
To je ten KIO3?
I(V) + 5e = I(0); I- - e = I(0); IO3- + 5I- + 6H+ = 3I2 + 3H2O
2S2O3(2-) -2e = S4O6(2-); I2 + 2e = 2I-; 2Na2S2O3 + I2 = Na2S4O6 + 2NaI
n(IO3-) = n(I2)/3; n(I2) = n(Na2S2O3)/2 => n(IO3-) = n(Na2S2O3)/6; takže
n(KIO3) = 0,0504*0,0094dm3/6 = 7,896*10^-5 mol; c(KIO3) = n/V = 7,896*10^-5/0,01 = 7,896*10^-3 mol/dm3
cm = c*M = 7,896*10^-3*214,001 = 1,6898g/dm3
Anonym Ficepuz11.11.2015 02:09 Nahlásit
ano, moc Vám děkuji.
chtěla bych se zeptat, mám tuto dobře?
Mám udělat titrační (thiosulfátovou) rovnici, nebo co to je. Titr. roztok je Na2S2O3 a vzorek K2Cr2O7.
Cr2O7 + 14H+ + 9e- = Cr + 7H2O
S2O3 + 6H+ + 4e- = S4O6 + 3H2O
Já si nejsem jistá tema e-.
což dohromady je:
Anonym Ficepuz11.11.2015 02:16 Nahlásit
takže to f se rovná 4/9 ??
já fakt už nevím, mám pocit, že to mám špatně
Mezek11.11.2015 08:01 (Upr. 11.11.2015 08:06) Nahlásit
Obávám se, že je to jinak. Neznám přímou titraci chromanu nebo dichromanu thiosíranem, ale pokud by existovala, nevznikal by určitě tetrathionan. Obvykle se postupuje tak, že k odměřenému množství roztoku, obsahujícího chromany nebo dichromany se přidá jodid v nadbytku. Chromany oxidují jodid na jod a teprve ten se stanoví thiosíranem. Nejprve tedy reakce dichromanu s jodidem: (chrom-an, Cr(VI); jodid - I-)
2Cr(VI) + 6e = 2Cr(III); 2I- - 2e = I2(0); poměr 2:6 pokrátíme na 1:3. Ale všimni si, že zatím co u dichromanu jsme počítali 2Cr - tedy 1 molekulu dichromanu, u jodu jsme v polorovnici počítali se dvěma ionty I-, abychom dostali molekulu I2. Poměr 1:3 tedy znamená 1 dichroman na 6 iontů I-.
K2Cr2O7 + 6KI + 7H2SO4 = 4K2SO4 + Cr2(SO4)3 + 3I2 + 7H2O; n(Cr2O7--) = (1/3)n(I2)=n(I2)/3
2S2O3-- - 2e = S4O6--; I2 + 2e = 2I-; se dvěma S2O3-- reaguje 1 I2, takže
2Na2S2O3 + I2 = Na2S4O6 + 2NaI; n(I2) = n(Na2S2O3)/2
Do vztahu n(Cr2O7--) = (1/3)n(I2)=n(I2)/3 dosadíme výsledek druhé rovnice za n(I2):
n(Cr2O7--) = (1/3)n(I2)=n(I2)/3 = [n(Na2S2O3)/2]/3 = n(Na2S2O3)/6
Faktor titrace je tedy 1/6.
Mezek11.11.2015 08:14 (Upr. 11.11.2015 08:16) Nahlásit
Ještě k tomu peroxidu: peroxid má skupinu O2(2-). Tato skupina je málo stálá a snadno se oxiduje na molekulární kyslík:
O2(2-) - 2e = O2; na příklad: O2(2-) - 2e = O2; O2(2-) + 2e = 2O(-II) je disproporcionace:
H2O2 + H2O2 = O2 + 2H2O. Nebo reakce s manganistanem v kyselém prostředí:
O2(2-) - 2e = O2; Mn(VII) + 5e = Mn(II)
2KMnO4 + 5H2O + 3H2SO4 = K2SO4 + 2MnSO4 + 5O2 + 8H2O
Tato reakce se používá k manganometrickému stanovení peroxidu vodíku.
n(H2O2) = ft*n(KMnO4); dovedla bys z těch rovnic stanovit ft?

OK?
Mezek11.11.2015 18:30 Nahlásit
2 mply KMnO4 odpovídají 5 molům H2O2, H2O2 je tedy 2,5x víc, než KMnO4, že?
Anonym Ficepuz11.11.2015 19:34 Nahlásit
Mimochodem, Mezku, za všechno děkuji, že se mnou máte trpělivost. škoda jen, že to nejde naživo, to by mi od vás lépe poslocuchalo, ale i tak moc diky :)
Anonym Ficepuz11.11.2015 19:43 Nahlásit
MgF2(SO4) - difluorid síran hořečnaty
Cd(HMoO4)2 - hydrogen molybdenan kademnatý
Ni3(CO3)Fe2 -uhličitan diželeznato trinikelnatý..?????? nevím
Al(OH)CO3 - hydroxid uhličitan hlinitý

prosím, mohl byste mi to opravit?
Mezek11.11.2015 22:51 (Upr. 11.11.2015 22:51) Nahlásit
MgF2 je fluorid hořečnatý, MgSO4 je síran hořečnatý. Nechybí ti dvojka za tím Mg?
Ten hydrogenmolybdenan máš dobře.
Uhličitan diřeleznato-trinikelnatý máš ten vrorec pomotaný. Především kationty na začátku:
Fe2Ni3. Nakonec bude skupina CO3. V ní má uhlík IV, kyslíky 3*(-II), takže celá skupina má CO3(-2). Fe(+2), NI(+2), celkem 2*(+2) + 3*(+2) = +10. Těch uhličitanů tam tedy musí být 5: Fe2Ni3(CO3)5
Ten hydroxid-uhličitan hlinitý máš taky dobře.
Anonym Suwafyz12.11.2015 00:24 Nahlásit
Proc se chelatometrie provádí v pufrovanem prostředí, cca ph 9?
Který z těchto prvku nejde acidimetricky titrovat?
Na2CO3, NH4OH,Na2B4O7,NaHCO3,CH3COONH4
Mezek12.11.2015 09:00 Nahlásit
Chelatometrie se provádí v pufrovaném prostředí při různých pH. pH ovlivňuje stabilitu komplexů konkrétního kationtu, takže volbou pH je možné ze vzorku vybrat jen určitý prvek.
V acidimetrii je problém s kyselinou boritou, protože jde o velmi slabou kyselinu, takže stanovení bodu ekvivalence je nepřesné. Využívá se adice některých vyšších alkoholů, které s boritou tvoří silnější kyseliny, lépe titrovatelné. Podobně obtížné je i stanovení amonných solí vedle sodných solí.
Přidat komentář do diskuze ▾