Prosím nevíte si někdo rady? Výpočet slučovacích tepel vody a oxidu uhličítého

Anonym Tuzudex23.05.2017 23:31 Nahlásit
Známe standardní slučovací a spalná tepla methanu a propanu v kJ/mol methan (Hsluč. -74,69 H spal -888,5) propan (Hsluč. -103,85 H spal -2215)

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Mezek24.05.2017 08:18 Nahlásit
Připomeneme si Hessův zákon. Celkové množství reakčního tepla je závislé jen na počátečním a konečném stavu. Pokud změna probíhá v několika krocích, je celkové teplo součtem tepel v jednotlivých krocích. Máme tedy soustavu
C + 2H2 = CH4 -74,69; CH4 + 2O2 = CO2 + 2H2O - 888,5 takže musí platit i
C + 2H2 + 2O2 = CO2 + 2H2O -(74,69 + 888,5) = -963,19 = H(CO2) + 2*H(H2O)
a podobně
3C + 4H2 = C3H8 - 103,85; C3H8 + 5O2 = 3CO2 + 4H2O - 2215
3C + 4H2 + 5O2 = 3CO2 + 4H2O -(103,85 + 2215) = -2318,85 = 3*H(CO2) + 4*H(H2O)

Aťˇslučovací teplo H(CO2) = x a H(H2O) = y. Máme soustavu rovnic
x + 2y = -963,19; 3x + 4y = -2318,85 ; a dál už je to snadné, že? první rovnici bych vynásobil dvěma a použil eliminační metodu.

OK?
Anonym Tuzudex24.05.2017 21:20 Nahlásit
Děkuji mockrát, už je mi to jasnější, takže potom ve výsledné rovnici už se nepoužije ten samotný methan nebo propan, ale podle rovnice jeho slučovací tepla. Asi je tam důležité dát dohromady obě rovnice najednou, že ano. A u reakčních entalpií to funguje také tak? když se příkladně spálením uvolní nějaké teplo, tak se to přičítá či odečítá kde?
Mezek24.05.2017 22:10 Nahlásit
Pro methan i propan máš slučovací a spalné teplo. Součet těchto tepel je teplo, uvolněné stejným počtem molů C a H2 (počáteční stav), když se přímo spálí na příslušný počet molů CO2 a vody (konečný stav). Celkové uvolněné teplo je součtem tepel, která se v případě methanu uvolní spálením 1 molu C a dvou molů H2, tedy slučovacích teple 1 molu C a dvou molů H2. Podobně u propanu jde o součet slučovacích tepel 3 molů C a 4 molů H2.
Pro každý případ máme dvě větve: určitý počet molů C a H2 se nejprve sloučí na uhlovodík a posléze se vytvořený uhlovodík spálí. Těmito dvěma kroky se dostaneme od příslušného množství C a H2 na CO2 a vodu. Ve druhém řádku máme totéž - stejné množství C a H2 se spálí (sloučí) na CO21 a vodu.
Teplo, uvolněné v tomto řádku musí být rovné součtu tepel v prvním řádku.
Pro dva uhlovodíky dostaneme dvě lineární rovnice o dvou neznámých - molárních slučovacích teplech CO2 a vody.
Já to líp vysvětlit neumím. Zkus si to znova projít a když se trochu nad tím zamyslíš, uvidíš že je to jednoduché.
Přidat komentář do diskuze ▾