Chemie - dotazy

sf2210.01.2021 17:35 Nahlásit
Ahoj, mám dvě otázky:

a) proč čím je kyselina silnější odštěpuje snáz vodík?
b) pokud je řád vazby neceločíslný, tj. 2,5 například, co to znamená? Souvisí to nějak s rezonanční strukturou?

děkuju

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Soudruh_K10.01.2021 17:52 Nahlásit
A) To je definice. Sílu sloučeniny posuzujeme podle toho, jak moc disociuje proton - vodík. Je to jako "Proč čím je trubice delší tím má více cm?" Je to definice.
B) Podle umístění elektronu v molekulových orbitalech, pro mé studium je to již nepotřebná znalost, takže nejsem si jist, ale nejspíše se s neceločíselným řádem setkáš u aniontů/kationtů ?např. H2 vs H2-). U běžných elektroneutrálních sloučenin spíše ne.
Mezek10.01.2021 19:39 (Upr. 10.01.2021 19:43) Nahlásit
Řád vazby vyplývá z teorie molekulových orbitalů. Při reakci dvou atomů se kombinují valenční orbitaly partnerů a kombinací dvou orbitalů vzniká vazebný a protivazebný orbital z každé takové kombinace. Vazebné orbitaly mají výrazně nižší energii a proto jsou obsazovány přednostně. V některých případech jen protivazebný s-orbital má větší energii než vazebné orbitaly p. Pro zaplňování orbitalů platí i Hundovo pravidlo, podle kterého jsou orbitaly se stejnou úrovní energie zaplněny nejprve jedním elektronem a teprve po zaplnění jsou doplňovány na pár. Elektrony, které se nevejdou na vazebné orbitaly, zaplňují. podle stejného pravidla protivazebné orbitaly.
Plnohodnotná vazba vznikne tehdy, je-li vazebný orbital zaplněn elektronovým párem a antivazebný orbital je prázdný. Pokud vazebný i antivazebný orbital jsou zaplněny elektronovými páry, vazba nevzniká. Neplnohodnotná vazba vznikne tehdy, jestliže je vazebný orbital zaplněný párem a nevazebný orbital jedním elektronem. Pokud známe počty elektronů na vazebných orbitalech ev a na antivazebných orbitalech eav, vypočítáme řád vazby vztahem ř.v. = (ev - eav)/2.
Zkusme se podívat na molekulu NO - oxidu dusnatého. Molekula má čtyři vazebné a čtyři antivazebné orbitaly. na nich se rozmístí 11 elektronů. 4*2 elektrony budou na vazebných orbitalech a 3 elektrony budou na protivazebných orbitalech. Řád vazby je (8-3)/2 = 2,5.

OK?
sf2210.01.2021 20:04 Nahlásit
děkuju, já právě chápu, jak řád vazby vypočítat, spíš jestli to něco vypovídá o té vazbě jako takové, právě v tom NO je trojna vazna mezi O a N, takze teoreticky by tam mel byt rad vazby 3, ale ve skutecnosti je to 2,5, tak mě právě zajímalo, proč 2,5:)
Anonym Zupetiw10.01.2021 20:18 Nahlásit
Ale oxid dusantý (NO) nemá mezi N a O trojnou vazbu. Když si nakreslíš strukturní vzorec, tak mezi dusíkem a kyslíkem je dvojná vazba, na kyslíku máš 2 volné elektronové páry a na dusíku máš pak 1 volný elektronový pár a jeden nepárový elektron. To je důvod, proč je řád vazby 2,5.
Mezek11.01.2021 08:10 Nahlásit
Teorie molekulových orbitalů ovšem pracuje jinak. V tomto případě se kombinují do molekulových orbitalů všechny elektrony a dojde k zaplnění všech vazebných orbitalů. Zbytek elektronů bude postupně zaplňovat protivazebné orbitaly. V tomto případě žádné nevazebné orbitaly nejsou. Jiné by to bylo u NO2. Tam by dusík poskytoval každému kyslíku dva orbitaly. Prvnímu kyslíku se dvěma elektrony a vznikne vazba s řádem 2 a dvěma nevazebnými orbitaly s volným párem na kyslíku. Druhému kyslíku dusík poskytne opět dva orbitaly, tentokrát se třemi elektrony. Opět vznikme dvojná vazba, ale bude oslabená elektronem na protivazebném orbitalu. K vytvoření dimeru je potřeba zásadně změnit koncentrace vazeb druhého kyskíku, protože dusík nemůže vytvořit 5 vazeb - nemá 5 valenčních orbitalů. Druhý kyslík převezme elektrony pí-vazby a bude mít tři nevazebné orbitaly s volnými páry. Na uvolněném orbitalu dusíku se objeví volný elektron a dojde k dimerizaci se stejně rekonfigurovanou molekulou NO2.
Přidat komentář do diskuze ▾