Ontola > Fyzika > diskuze
| Nahlásit

Elektřina magnetizmus

Pokud máme elektřinu a magnetizmus, co je jejich společným jmenovatelem? Nemůže to být přeci jen tak, že si řekli: budeme držet spolu.
Témata: fyzika

6 reakcí

| Nahlásit
Kolem pohybujícího elektrického náboje (elektrický proud) se vytváří magnetické pole.

Pohybuje-li se vodič (obsahující volné elektrické náboje) v magnetickém poli, vytváří se ve vodiči elektrický proud.

Elektřina a magnetismus, jdou vždy ruku v ruce, pokud se elektrický náboj pohybuje. V elektrostatice, kdy se elektrický náboj nepohybuje nepozorujeme magnetické pole.
| Nahlásit
Elektřina a magnetismus jsou vždy spolu provázány, a pouze ve výjimečných případech (statických polích) můžeme pozorovat jen jednu složku bez druhé. Rozumějme, že statické pole je statické jen pro pozorovatele ze souřadné soustavy, která je vůči poli v klidu.
Mějme v nekonečném prázdném vesmíru magnet. Nejsme pochopitelně schopni v takovém případě říct, jestli se magnet pohybuje nebo ne. Pokud uvážíme výjimečný případ pozorovatelů, kteří se vůči magnetu nepohybují, naměří tito pouze magnetické pole. Všichni ostatní pozorovatelé naměří obě pole současně. Totéž by platilo i v případě osamělého náboje. Magnet na vašem stole vytváří pro vás jen mg pole, magnet v autě, které projíždí kolem vás už vytváří pole obě. Rozdělení elektromagnetismu na dvě interakce je umělé, je to dvojí projev jediné síly.
| Nahlásit
Finoxox..takže existuje síla, která má vliv na obě složky? Tedy se maskuje za jednu či druhou podle toho, kterou zrovna měříme? ..jako je například em-vlnění "foton"?
| Nahlásit
Foton je v kvantové mechanice částice zprostředkující (způsobující) elektromagnetickou interakci. Tedy obě dvě složky, el i mg. Maxwellovy rovnice také provazují obě složky (el + mg) pole mezi sebou do jednotného pole. Tyto obě složky jsou vždy přítomny spolu, s výjimkou speciálních případů/pozorovatelů, kteří mohou v určitých případech vnímat jednu ze složek nulovou.

Základní chybou je tyto dvě složky od sebe násilně oddělovat. Správný přístup je pochopit, za jakých podmínek se někomu jeví jedna ze složek nulová. Je to jako když koukáte na dům, vždycky má určitou výšku, ale přesně z nadhledu ji pozorovatel nevnímá.
| Nahlásit
Dobrý příklad je pohyb náboje v mg poli. Náboje nejsou normálně magnetickým polem přitahování. Pokud se ale náboj pohybuje, začne se jeho dráha zakřivovat. Logické je pochopit, že z pohledu náboje jsou přítomna obě pole el+mg, a zatímco elektrická složka pole za náboj tahá a zakřivuje jeho dráhu, mg pole na jeho dráhu vliv nemá.

Ve škole se ovšem zpravidla učí pohled na problém z pohledu mg pole, a v tu chvíli se musíme učit novou rovnici - působení mg pole na pohybující se el náboje. Je to dáno i tím, že transformace souřadnic je docela komplikovaná pro středoškolskou matiku. Nicméně, za jednoduchost jsme zaplatili nepochopením, jak doopravdy funguje elmag pole.
| Nahlásit
Takže jestli to můj mozek pobírá, tak např. když si představím magnetické pole jako vrstevnice nebo jako balík kancelářského papíru, kde magnetickou složku tvoří vertikálně složený papír a mezery horizontální elektrická složka, tak pravítko (el náboj) má volnost pohybu pouze ve vodorovném směru mezi jednotlivými listy. Ale když umístím více pravítek nad sebe a vytvořím dostatečný tlak ve vertikálním směru, mohu pohnout více pravítky najednou i když bude pohnuto pouze jedním a ty zbylé pak změní svojí statickou podstatu a zakřiví svou dráhu.
 Anonym
Odpovídat lze i bez registrace. Dodržujte pravidla Ontoly
Vložit: Obrázek