Má nějaký spalovací motor vyšší účinnost než motor raketový?

Anonym Xisixyr15.03.2016 19:36 Nahlásit

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Anonym Kegehuk16.03.2016 07:31 Nahlásit
Spočítat tepelný výkon hořícího paliva by šlo, ale nejsem si jistý, jestli umím spočítat výkon raketového motoru. Není tam jasné, co je rychlost.
Anonym Xavetyz16.03.2016 20:46 Nahlásit
Občas se objeví nějaký výkřik typu "Raketoplán má výkon motorů XXX MW", ale to není třeba brát příliš vážně. Reaktivní motory jsou charakterizovány tažnou silou. Počítat účinnost reaktivních motorů nemá fyzikální opodstatnění.
Anonym Qigipyr16.03.2016 23:15 Nahlásit
Pro snazší srovnání se udává tažná síla, ale to neznamená, že se žádný výkon nekoná.
Třeba P = F * v, neboli P = m * v * a. To vše se dá měřit a tedy i spočítat.

Účinnost musí v principu existovat taky, ne že nemá fyzikální opodstatnění – rozhodně má opodstatnění ekonomické :-)
Z téhož paliva můžou dva motory různé konstrukce vyždímat různou tažnou sílu (tj. různý výkon). To se taky během vývoje proudových motorů běžně děje – moderní motory mají mnohem vyšší účinnost než starší kousky.

Co ale brát jako příkon? Spalné teplo paliva? Nebo postupovat nějak obdobně jako u cyklických tepelných strojů? Probíhají tam vlastně klasické tepelné děje v plynech. Tohle nevím…
Anonym Kegehuk17.03.2016 07:15 Nahlásit
"...různou tažnou sílu (tj. různý výkon)..." to je právě ten problém, tažná síla není příkon, musíme ji nejdřív vynásobit rychlostí. Pokud se stroj "odráží nebo odstrkuje" od něčeho, vztahujeme rychlost k tomu - třeba auto vůči silnici, vlak vůči kolejím, loď vůči vodě. Jenže raketový motor se od ničeho neodstrkuje, dodává pořád nějaký konstantní tah, bez ohledu na to, jak se mění rychlost letu rakety. Pokud bychom to vztáhli například k místu startu, narůstal by nám výkon úměrně s rychlostí, bez ohledu na to, jak té rychlosti vůbec dosáhl. Tedy například raketa urychlená gravitačním polem Jupitera, by měla najednou o hodně vyšší výkon.
Anonym Kegehuk17.03.2016 07:40 Nahlásit
Ještě poznámka - proudovým motorem obvykle nazýváme to, co se nachází na tryskových letadlech a bere si kyslík pro spalování z atmosféry. Raketový motor je to, co si okysličovadlo veze s sebou.

Co se týče nárůstu účinnosti raketových motorů, tak ten se dnes už prakticky nekoná, chemické motory jsou už docela blízko svému maximu. Pokud jde o proudové motory letadel, tak tam je každé zvýšení účinnosti draze zaplaceno. Abychom dosáhli snížení měrné spotřeby o 10%, musíme udělat řadu opatření, Například zvýšit teplotu na vstupu do turbíny aspoň o 100K. Dnes jsme na cca 2000°C, což už je vyšší teplota, než je bod tání kovu lopatek. zkuste udělat parní turbínu s lopatkami z ledu... Proto je musíme vnitřně chladit, vyrábět z naprosto neuvěřitelných materiálů, pokrývat keramickými vrstvami a podobně. Na tu malou lopatku působí síly v řádu desítek tun a její cena je srovnatelná s cenou osobního auta. Dalšími cestami je třeba zvyšování stupně stlačení vzduchu (běžně i kolem 40x), velikost obtokového poměru (hlavně u podzvukovách motorů i kolem 10), zvyšování počtu rotujících dílů s rozdílnými otáčkami (dvou nebo tříhřídelové motory, s reduktorem nebo bez)... Vším tímto dohromady dosáhneme úspory paliva kolem 10% na jednu generaci motorů, tedy za 10-15 let. Je to hodně, nebo málo? Víc prostě neumíme. Takže například staré sovětské motory, třeba na Tu-154 byly o dvě generace starší, tak žraly přibližně o 20% kerosinu víc.
Přidat komentář do diskuze ▾