Lomená struktura SO2

Anonym17198424.09.2010 16:14 Nahlásit
Ahoj, chtěla bych se zeptat, proč má oxid siřičitý lomenou strukturu?

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

Vlaďka 9894024.09.2010 16:28 Nahlásit
mám pocit, že to souvisí s valenčními elektrony ... čili elektronovou konfigurací
Anonym22447624.09.2010 19:02 Nahlásit
Konfigurace valenční sféry Síry 3s2 3p2p1p1. Vazbou s kyslíky dojde k energetickému vyrovnání některých orbitalů - hybridizaci. Hybridizované orbitaly musí být obsazeny buď elektronovým párem, nebo vazbou sigma. Pokud orbital spoluvytváří vazbu pí, nemůže být hybridizován. Ale mezi hybridizované orbitaly patří i ty, jejichž volný elektronový pár vytvoří vazbu sigma typu donor - akceptor. V základním stavu je tvar s-orbitalu kulový, p-orbitaly mají tvar navzájem kolmých osmiček. Pokud dojde k hybridizaci, změní se tvar orbitalů na protáhle nesymetrické osmičky (-jeden lalok protáhlý, druhý na opačné straně velmi zmenšený. Hybridizované orbitaly se uspořádají tak, aby se od sebe co nejvíc vzdálily. Tak hybridizace sp3 (orbital s+3 obitaly p) znamená, že velké laloky budou směřovat do vrcholů tetraedru. Příkladem je třeba methan. Složitější je situace při hybridizaci sp2. hybridizované orbitaly se uspořádají tak, že jejich laloky směřují do vrcholů rovnostranného trojúhelníka s úhlem vazeb 120°. Nehybridizovaný orbital p má laloky kolmé na tuto rovinu. To úvodem.
Nyní se vrátíme k oxidu siřičitému: Na atom v základním stavu 3s2 3p2p1p1 se naváže atom kyslíku s jedním orbitalem p se vytvoří sigma vazba, s druhým orbitalem p se vytvoří vazba pí. Nyní tedy máme dva orbitaly obsazené volnými páry a jeden orbital vazbou sigma. Čtvrtý orbital vytvoří vazbu pí, není tedy hybridizovaný. Jde o hybridizaci sp2. Na jeden z volných elektronových párů se zachytí volný atom kyslíku a vytvoří sigma-vazbu, ve které je síra donorem a kyslík akceptorem. Třetí hybridizovaný orbital je stále obsazen volným párem. Vznikne tedy struktura tvaru V, kde ve špičce je atom síry s parciálním kladným nábojem (-dotoval vytvoření vazby) a na jednom z ramen V je kyslík s parciálním záporným nábojem. Druhé rameno tvoří dvojná vazba. Ve skutečnosti vytvoření vazby ještě pokračuje. Kyslík, který je akceptorem, má přebytek záporného náboje. Naproti tomu atom síry s kladným parciálním nábojem jako prvek třetí periody má k dispozici volné d-orbitaly. Vytvoří se tedy i tady pí-vazba typu p-d, kde volný pár kyslíku dotuje pí-vazbu s d-orbitalem síry. To ale nemá na tvar molekuly vliv. Jen to způsobí snížení dipólového momentu molekuly, usnadní mezomerii obou pí vazeb a jejich celkové zpevnění.
Mezek24.09.2010 19:05 Nahlásit
Omlouvám se. Jednak jsem se zapomněl přihlásit a jednak sem ten příspěvek skočil dvakrát. Ale snad to správce smaže. Pokud jsem něco vysvětlil špatně (a to se určo stalo), klidně se ptej.
Mezek24.09.2010 19:13 Nahlásit
Věděl jsem, že na něco zapomenu: Ze špičky toho V pak směřuje volný elektronový pár na opačnou stranu - do třetího vrcholu trojúhelníka. A protože volný pár zaujímá poněkud větší prostor, stlačí ramena poněku k sobě. Ramena onoho V pak busou svírat úhel 119,5°.
Přidat komentář do diskuze ▾