Elektrolýza, jak funguje

Ne:
A: 2Na+ + 2e- + 2H2O → 2NaOH + H2
B: 2Cl - 2e- → Cl2

Asi to nechápeš, tak, ale teď se mi to nechce psát. Už jsem dnes napsal dost. Tady na ontole je určitě jeden příspěvek, kde sem psal a sou tam komentáře i od jiných, kde to pravdilo najdeš - co se děje s inoty, kam putují, atd.

vysvětlovat to celý je dlouhý....co přesně na tom nechápeš....kam putují elektrony...jak se jmenují elektrody....jak se dělí látka na ionty?......potřebuju vědět co nevíš...bych se upsal(nebo uspal)

no taktřeba by mě zajímalo to co je v tý olympiádě třeba kde dochátí k oxidaci

k oxidaci dochází na kladné elektrodě anodě....

V olympiádě je kladný ten Uhlík ...pozná se to podle delšího "zobáčku" nahoře nad elektolytem.

elektrolýza-chemický děj na elektrodách při průchodu stejnosměrného el.proudu roztokem nebo =-)

Zatím co v kovových i nekovových vodičích je náboj přenášen pohybem elektronů, v roztocích je přenášen pohybem iontů. Ionty ovšem nemohou vstupovat do vodičů, takže na rozhraní mezi kovem (elektrodě) a elektrolytem (roztokem , ve kterém jsou ionty) musí docházek k předávání elektronů kladně nabitým iontům a tím i jejich redukci,na př.:
Cu(2+) + 2e = Cu ; nebo 2H+ + 2e = H2 Elektroda, na které se tyto výměny probíhají, musí mít přebytek elektronů, záporný náboj a je nazývána katodou (přitahuje kladně nabité ionty - kationty).
Protože elektroneutralita roztoku musí zůstat zachovaná, stejný počet elektronů musí roztok předat kladné elektrodě - anodě. K té jsou přitahovány záporně nabité ionty - anionty:
2OH- - 2e = O + H2O ; 2Cl- - 2e = Cl2 a podobně.
Elektony je třeba kationtům vnutit nebo aniontům odebrat násilím. Toto násilí se projeví jako elektrické napětí mezi elektrodou a roztokem - vylučovací napětí. Vylučovací napětí je závislé na kationtu (u katody) a aniontu (na anodě). V roztocích je vždycky přítomno několik druhů kationtů a aniontů. Vylučuje se taková kombinace iontů, která má v konkrétním případě nejnižší vylučovací napětí. Celkové napětí při elektrolýze závisí kromě elektrodových potenciálů na odporu elektrolytu. Ten závisí na tom, jak rozpouštědlo brání pohybu iontů - "pohyblivosti iontů". Mimořádně pohyblivé jsou ionty H+ a OH-. Proto se vodivost vody při elektrolytickém rozkladu na H2 a O2 s výhodou snižuje přídavkerm kyselin. Pokud je použita sůl, je odpor roztoku vyšší.