kysla a zasadita reakcia roztokov soli

Anonym Coceqex19.03.2015 15:02 Nahlásit
ahoj, pls podla coho zistim ktore roztoky sili reaguju kyslo a ktore zasadito? ked to budem posudzovat tak nemozem mat ziadne tabulky ani ziadnu inu pomocku, musim to nejako z hlavy urcit, a chcem to pochopit a nie sa iba naucit naspamat. dakujem

mam dva priklady

priklad 1: zasaditu reakciu maju dvojice vodnych roztokov soli
a. Ch3COONa, KCN
b. NH4Cl, CH3COONH4
c. Fe2(SO4)3, Na2SO4
d. CH3COOK, Na2S
e. KClO4, Na2HPO4
f. NaCN, K2SO3
g. K2SO4, Na2HPO4
h. Mg(HCO3)2, NH4Cl

priklad 2: kyslu reakciu maju dvojice vodnych roztokov soli
a. K2S, Ca(HCO3)2
b. CH3COONa, Na3PO4
c. (NH4)2SO4, Fe(NO3)3
d. KCN, KNO3
e. H2CO3, HNO2
f. NaNO2, (NH4)2S
g. NH4Cl, NH4NO3
h. NaHCO3, KNO2

Odpovědi

Přidat odpověď ▾

Diskuze

tracheus19.03.2015 16:03 (Upr. 19.03.2015 16:10) Nahlásit
ja som pisal tu otazku len som sa zaregistroval. nasiel som take nieco ze kysleina je silna ked ma vzorec H(n)XO(x+2) alebo H(n)XO(x+3). a ked je to napr H(n)XO(x) alebo H(n)XO(x+1) tak je to slaba kyselina. takze spravim to tak ze si napisem kyselinu z ktorej ta sol vychadza a podla toho zistim ci reaguje sol kyslo alebo zasadito?

cize napr priklad 1e) HClO4 je silna kyselina cize bude mat slabu zasadu tak rozroky jej soli nebudu mat zasaditu reakciu ale kyslu?
Mezek19.03.2015 17:10 Nahlásit
Funguje to tak, že ionty slabých kyselin nebo slabých bází hydrolyzují. Slabé jsou proto, že ve vodném roztoku je disociovaná jen jejich malá část, v rovnováze se svými ionty musí být vysoký podíl nedisociované látky. Pokud tedy rozpustíme sůl, pak značná část iontů kyseliny naváže protony a posune tak disociační rovnováhu vody ve prospěch OH-, protože Kw je konstanta, závislá jen na teplotě.
Tak 1a: CH3COO- je iontem slabé kyseliny, značná část bude reagovat s vodou (hydrolyzovat):
CH3COO- + H2O = CH3COOH + OH- a roztok bude reagovat zásaditě. Totéž, v ještě větší míře, platí pro KCN a dále položky 1d a 1f. Na2SO4, KClO4, a K2SO4 jsou soli silných kyselin a zásad, nehydrolyzují a proto jejich roztoky reagují neutrálně.
Ion NH4+ je konjugovaná kyselina relativně slabé báze, a hydrolyzuje podle rovnice
NH4+ + H2O = H3O+ + NH3. Soli amoniaku se silnými kyselinami proto reagují kysele.
Fe(3+) je velmi slabá zásada a kromě toho Fe(OH)3 je velmi málo rozpustný. Proto ion Fe(3+) silně hydrolyzuje a roztoky železitých solí reagují silně kysele.
Zvláštním případem jsou soli slabých zásad a slabých kyselin. Z 1. skupiny sem patří CH3COONH4 a Mg(HCO3)2. V každém případě tady závisí výsledek na poměru Ka a Kb. U octanu amonného jede o přibližně stejně silnou kyselina i zásadu, roztok soli bude přibližně neutrální. OH-, vzniklé hydrolýzou octanového aniontu, budou podporovat rozpad amonného kationtu, takže koncentrace H+ a OH- se změní jen velmi málo. Složitější je situace s hydrogenuhličitanem hořečnatým. Ion HCO3- je iontem slabé kyseliny, takže bude hydrolyzovat. Ion Mg++ je sice iontem středně silné zásady, ale Mg(OH)2 je málo rozpustný, takže při vyšších koncentracích bude hydrolyzovat na nerozpustný Mg(OH)2. Výsledná reakce bude silně záviset na koncentraci roztoku.
A ještě nakonec ty fosforečnany: ion HPO4-- je iontem slabé kyseliny H2PO4-, proto soli se silnými zásadami budou reagovat zásaditě. Není to proto, že v molekule je ion silné báze, ele proto, že ion HPO4-- hydrolyzuje: HPO4-- + H2O = H2PO4- + OH-.

Tak jsem to zkusil vysvětlit. Odhad síly kyselin je problematický a solidně funguje jen při srovnání kyslíkatých kyselin téhož prvku s různými oxidačními stupni ale podobnou strukturou.

Zkus udělat podle tohoto vysvětlení tu druhou skupinu a napiš to sem.
tracheus19.03.2015 17:56 Nahlásit
skusim to tak ako som to pochopil

2a
H2S je slaba kyselina, takze bude mat silnu zasadu ktora bude tvorit zasadity roztok, cize K2S + H2O = H2S + OH-
H2CO3 je asi tiez slaba kyselina, takze Ca(HCO3)2 = H2CO3 + OH-

2b
CH3COONa + H2O = CH3COOH + OH-
Na3PO4 = HPO4(2-) + OH- ?

2c
H2SO4 je silna kyselina, takze (NH4)2SO4 bude robit NH4OH a H2SO4, takze by tam malo byt H3O+ a bude reagovat kyslo
HNO3 je tiez silna kyselina, Fe(NO3)3 bude robit Fe(OH)3 + HNO3 a tiez bude reagovat kyslo

2d
KCN + H2O = KOH + HCN co je slaba kyselina
KNO3 + H2O = HNO3 + KOH

2e
H2CO3 a HNO3 niesu soli ale kyseliny takze budu reagovat kyslo
H2CO3 = CO3(2-) + H3O+
HNO3 = NO3(-)+ H3O+

2f
NaNO2 = HNO2 + OH-
(NH4)2S = H2S + OH-

2g
NH4Cl = NH4OH + H3O+ reaguje kyslo
NH4NO3 = NH4OH + H3O+ reaguje kyslo

2h
NaHCO3 = H2CO3 + OH-
KNO2 = HNO2 + OH-
tracheus19.03.2015 18:02 Nahlásit
cize v podstate ked mi po reakcii soli s vodou vyjde silna kyselina tak mozem povedat ze reaguje kyslo?
a ked mi vyjde silna zasada tak zasadito.
a silne zasadite su zasady alkalickych kovov a kovov alkalickych zemin ze?
Mezek19.03.2015 18:32 Nahlásit
Trošku jsi to nepochopil. Ionty silných kyselin nebo zásad v roztoku nedělají nic. KOH nebo HNO3 v roztoku prakticky vůbec nejsou, jsou tam jen ionty. Vliv na pH mají jen ionty slabých kyselin nebo zásad. Všechny soli (i velmi málo rozpustné) jsou považovány za silné elektrolyty, takže v roztoku disociují na ionty. Takže ty reakce by vypadaly takto:
K2S = 2K+ + S(2-) => S(2-) + 2H2O = H2S + 2OH- nebo K2S + 2H2O = 2K+ + 2OH- + H2S
Pokud v rovnici napíšeš rovnítko, musí být vyčíslená, pokud obsahuje ionty, musí být vyčísleny i náboje. Takže
Na3PO4 + H2O = 3Na+ + HPO4(2-) + OH-
Pro jistotu: 2d: HCN je slabá kyselina, sůl reaguje zásaditě; KNO3 obě silné, neutrální reakce
2e: obě budou kyselé, H2CO3 + H2O = HCO3- + H3O+; H2CO3 je při disociaci do 2°tak slabá, že druhý vodík disociuje až v silně zásaditém prostředí.
2f = (NH4)2S je sůl slabé kyseliny a slabé zásady. Hydrolýza bude postupovat asi takto:
NH42S = NH3 + (NH4)HS a roztok bude mírně zásaditý.
2g: NH4NO3 + H2O = NH3 + H3O+ + NO3-
2h: vyčíslené rovnice: NaHCO3 + H2O = Na+ + H2CO3 + OH-; KNO2 + H2O = K+ + HNO2 + OH-.

Další problém?


A k tomu poslednímu - nikdy nemůže vyjít silná kyselina, v roztoku budou jen její ionty. Reakci dělají jen ionty H+ (H3O+) a OH-

Takhle bych to viděl
tracheus19.03.2015 21:53 Nahlásit
super diki :)

snad som to uz pochopil

takze pre kontrolu:

sol silnej kyseliny a silnej zasady nebude menit pH, lebo sol uplne disociuje na aniony a kationy

sol slabej kyseliny a slabej zasady bude mat tiez cca neutralny vplyv na pH, lebo anion zo silnej kyseliny bude tvoril OH- a bude zasadotvorny, a kation zo slabej zasady bude tvorit H3O+ a bude kyselinotvorny

sol silnej kyseliny a slabej zasady bude znizovat pH, anion zo silnej kyseliny sa uplne disociuje, a kation zo slabej zasady bude tvorit H3O+

sol slabej kyseliny a silnej zasady bude zvysovat pH, kation uplne disociuje, a anion bude tvorit OH-


dalej silne kyseliny, silne zasady a vsetky soli su silne elektrolity, a slabe kyseliny a slabe zasady su slabe elektrolity.
Mezek19.03.2015 22:07 Nahlásit
Jo chápeš to dobře. Jen u těch solí slabých kyselin a zásad nebude ovlivňovat pH, pokud budou kyselina a zásada přibližně stejně silné - třeba u octanu amonného. Pokud je síla složek rozdílná, pak pH ovlivní ta složka, která je slabší.
Přidat komentář do diskuze ▾